z 132 stránek
Titul
1
2
3
4
5
6
Obsah
7
8
Žižka v kronikách a v srdci národa
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
Kronika velmi pěkná
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Jan Žižka a husitská revoluce
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
Žižkovy listy
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
Žižkův řád vojenský
121
122
123
124
125
126
127
128
Kdož jsú Boží bojovníci
129
130
131
132
- s. 12: … revoluční morálku, nastoupila osud- nou cestu od vrchu Vítkova a Kutné Hory k Lipanům. Od Lipan a Sionu klesal pak celý národ…
- s. 30: … sílu odporu těch, jichž předkové se bili na Vítkově, u Kutné Hory, vítězili u Tachova a u Domažlic. České slunce zapadá. Šero,…
- s. 93: … a Němcům, kteří se krutě mstili husitům na př. v Kutné Hoře, kde platili dokonce odměny za zajaté husity a vrhali je…
- s. 100: … spojené vojsko Tábora a Prahy za vrchního velení Žižkova u Kutné Hory s mohutnými silami Zikmundovými, které prý čítaly na 50.000 lidí…
- s. 101: … husitské. Zatím co Praha a Tábor vedly společný boj u Kutné Hory, vzmáhaly se v Praze rozpory mezi stranou Želiv- ského a…
- s. 104: … porážku způsobil Žižka Pražanům v bitvě u Malešova (jižně od Kutné Hory), kde prý ztratila Praha na 1400 lidí a všechny vozy…
- s. 104: … naplnilo Prahu hrůzou a zármutkem, využil Žižka k rychlému dobytí Kutné Hory a k ovlád- nutí dalších měst pražské strany, která se…
Název:
Na množství nehleďte: Jan Žižka: Kronika, Řád, Listy
Autor:
Škorpil, Václav M.; Pachta, Jan
Rok vydání:
1946
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
132
Počet stran předmluvy plus obsahu:
132
Obsah:
- 1: Titul
- 7: Obsah
- 9: Žižka v kronikách a v srdci národa
- 45: Kronika velmi pěkná
- 61: Jan Žižka a husitská revoluce
- 109: Žižkovy listy
- 121: Žižkův řád vojenský
- 129: Kdož jsú Boží bojovníci
Strana 104
nisační schopnosti Jana Žižky. Ve velmi krátké době
vybudoval značnou vojenskou moc, takže již v polovině
r. 1423 se mu podařilo prolomit mocenské postavení
Prahy ve východních Čechách a ovládnouti postupně
čtyři pevná města královská: Hradec, Jaroměř, Dvůr
Králové a Čáslav.
Největší porážku způsobil Žižka Pražanům v bitvě
u Malešova (jižně od Kutné Hory), kde prý ztratila
Praha na 1400 lidí a všechny vozy i zbraně. Tohoto
vítězství, které naplnilo Prahu hrůzou a zármutkem,
využil Žižka k rychlému dobytí Kutné Hory a k ovlád-
nutí dalších měst pražské strany, která se mu poddala
bez boje.
Po těchto velikých úspěších, které povznesly branný
systém Žižkův na nejmocnějšího činitele v zemi, začal
slepý vůdce připravovat velkorysý vojenský podnik na
zdolání samotné Prahy. Žižkovým cílem bylo zavésti
v Praze takový řád, který by napříště znemožnil spo-
jování Pražanů s reakční šlechtou a vytvořil z Prahy
spolehlivého spojence. K bitvě o město nedošlo, neboť
Praha, kam se zatím znovu vrátil litevský kníže Kory-
but, tentokráte jako „požádaný a zvolený“ král český,
nabídla smírné vyrovnání.
Žižka, tento stálý optimista a důvěřivý politik, ustou-
pil na konec od svého úmyslu, který mohl znamenat
rozhodující krok ve vývoji husitské revoluce. Žižkův
smír s Pražany připravil i podmínky pro uznání Kory-
buta a výrazem tohoto obecného sjednocení mělo být
společné válečné tažení na Moravu. Na tomto válečném
pochodu Žižka náhle onemocněl a 11. října 1424 ze-
mřel ve vojenském ležení u Přibyslavi. Smrt Žižkova
znamenala těžkou ztrátu pro všechny oddané stoupence
husitství a hlavně pro jeho neporazitelné vojsko, které
104