6 KLIMENT CERMAK: postoupil na Moravu. Spojené vojsko oblehlo město a hrad Přibyslav, leč slepý vůdce roznemohl se tu v poli u Šun- felda od hlíz a zemřel 11. října 1424.*) Před tím promlouval ku svým druhům, Viktorinovi z Kunštatu, Janovi Bzdinkovi, Kunšovi z Bělovic, „aby se milého Boha bojíce stále a věrně bránili pravdy boží pro věčnou odplatu“. Tak veliké, dobře vedené vojsko mohlo vytrhnouti Moravu z podruží Sigmundova, načež jistě by byli volili svorně Češi i Moravci požádaného Korybutoviče za krále českého. Kněz Ambrož a přátelé hradečtí pochovali Žižku v Hradci Králové, odkud převezen okolo poloviny XV. věku do Čáslavě, jak farář zdejší Jan kronikáři Bartošovi z Prachňan dotvrzoval. A zde ležel pod kamenným po- mníkem v děkanském kostele, kde uschovány po 200 letech ostatky jeho v tajném výklenku v kapli pod věží a zde k radosti všeho národa v listopadu r. 1910 ob- jeveny. Staré zprávy líčí Žižku jako muže postavy ne- vysoké, složité, obličeje kulatého, snědého s rezavými vousy, jak v Polsku nosívali. Žižka i tamnější kroj si oblíbil. Žižka byl povahy rázné, přesvědčení čistě křesťan- ského. Neznal ctižádosti, ač na Velikém i Malém Táboře požíval moci téměř královské. Zůstal chud a poctiv po ničem tak netouže, jako aby království nebeské vstou- pilo u veškeré křesťanstvo a jeho milý lid český, aby se bál Pána Boha i plnil jeho zákon. Dr. Hugo Toman pěkně praví: „Žižka byl křesťanskou naukou o bratrství a rovnosti všech spravedlivých hlu- boce prodchnut a veškeré své jednání a činy dle této zásady zařizoval. Před zákonem božským i jako světským měl pán neb nepán, chudý i bohatý, na osobu nehledíc, *) MUDr. Josef Thomajer soudí, že Žižka s jistou pravděpodob- ností zahynul karbunkulem. Nebyloť r. 1424 moru v Čechách ani na Moravě. Zvon roč. XIII. str. 7.