22 24/ 25/ 26/ 27/ 28/ 29/ 30 31/ 32/ 33/ 34/ 35 36/ 37/ 38/ 39/ 40 41/ 42/ 43 4/ 45/ 46/ 47/ 48/ 49/ Podle Kosmovy kroniky (I/15) byla Drahomíra z kmene lutického z krajiny zvané Stodor. Tzv. Dalimil zaměnil polabské Lutice s českými Lučany a umístil je do okolí Žatce. Králem (nikoli císařem) římskoněmeckým byl tehdy Jindřich I. Ptáčník (919 až 936). Kosmas (I/17) uvádí jako záminku pozvání Václava do Boleslavi pouze hostinu, při níž se shodou okolností Boleslavovi narodil syn, staroslověnské legendy svěcení kostela. Chybné datum převzato ze svatováclavské legendy Oriente iam sole, která byla hlavním pramenem Dalimilovým pro podání historie sv. Václava. Kosmas, k němuž se přiklánějí někteří historikové (Bretholz, Novotný) uvádí rok 929. Pravděpodobnější je rok 935, který na základě soudobých pramenů uvádí např. Pubitschka, Palacký, Köpke a v posledních letech Fiala. Boleslav I. Ukrutný (935—967/972). Boleslav II. Pobožný (967/972—999). Omyl převzatý z Kosmovy kroniky (I/24). Dětmar zastával biskupský úřad od r. 973 a zemřel 2. ledna 982. Vojtěch byl biskupem v 1. 982—997. Jde o vyvraždění Slavníkovců r. 995, na němž Strachkvas nejspíše neměl žádný podíl. Zavražděno bylo podle Kosmovy kroniky pět Vojtěchových bratří (I/29). Papežem byl tehdy Jan XV. (985—996). Strachkvas byl raněn mrtvicí při svém svěcení r. 996. Chybné datum převzato z Kosmovy kroniky (I/31). Biskup Vojtěch zemřel 23. dubna 997. Ota III. (983—1002, císařem od 996). Thegdag byl biskupem v 1. 998—1017. Boleslav III. Ryšavý (999—1002, 1003, † 1007). Zde i dále je jako Měšek nazýván Boleslav Chrabrý (992—1025). Chybné jméno převzato z Kosmovy kroniky (I/34). Oldřich a Jaromír byli bratři Boleslava III. Omyl převzat z Kosmovy kroniky (I/34). Boleslav Chrabrý vládl v Čechách v 1. 1003—1004. Tak Kosmas (I/36). Ve skutečnosti vládl po vypuzení Poláků Jaromír (1004 až 1012, 1033—1034, † 1035). Tyto události líčí tzv. Dalimil poněkud zmateně. Nepatří bezprostředně za porážku Boleslava Chrabrého (1002), ale až do pozdější doby (Jaromír byl oslepen r. 1034, zavražděn 4. listopadu 1035). Z Polska. Srv. Kosmas I/38. Správně 1003. Omyl převzat od Kosmy (I/38). Nesprávně zařazeno. Oldřich zemřel o rok dříve, nežli dal Kochan zavraždit Jaromíra. Břetislav I. (1034—1055). Ota Bílý, markrabí nordgavský, později vévoda švábský, nebyl císařem. Tím byl tehdy Konrád II. Jitka byla Otova sestra. Jako Otovu dceru ji mylně uvádí již Kosmas (1/40). Plamenná orlice byla nejstarším erbem českého panovníka. Pochází však pravdě- podobně až z doby Vladislava II. Jde o Břetislavova strýce Boleslava III. Srv. výše pozn. 38. V době Břetislavova tažení do Polska (1038) vládl v Polsku Kazimír I. (1034 až 1058). Boleslav Chrabrý zemřel r. 1025, Měšek II. r. 1034. Srv. výše pozn. 42. Správně 1039. Papežem byl Benedikt IX. (1032—1045). Kostel sv. Václava s kolegiátní kapitulou ve Staré Boleslavi. Srv. Kosmas II/7. Konrád II. (1024—1039, císař od 1027). 23/ 50/ 51/ 52/ 53/ 54/ 207/