POZNÁMKY V poznámkách ke kronice jsou uvedeny jen zásadní omyly kronikářovy a vysvětlení k Dalimilovu textu, příp. již k jeho předlohám. Nejsou tu podchyceny všechny od- chylky od starších pramenů, protože by takový důkladný poznámkový aparát příliš zatížil text kroniky a vzhledem k účelu této knihy, která nesleduje přísně vědecké cíle, by byl zbytečný. V podrobnostech lze odkázat na zevrubné historické vysvětlivky, kterými doplnil Z. Kristen Havránkovo a Daňhelkovo vydání České rýmované kroniky tak řečeného Dalimila. Někde však je třeba přijímat Kristenovy poznámky kriticky (především pokud jde o vztah kroniky Dalimilovy a legendy Kristiánovy). Pro srovnání textu doporučuji i Kosmovu kroniku, která byla hlavním Dalimilovým pramenem. Tak řečený Dalimil však mnohé události poněkud zkresluje nebo do nich vnáší již mladší tradici, obohacenou o nové doplňky a pověsti. Pokud jde o přesné určení a data panovníků a biskupů, odkazuji též na rejstřík ke kronice. M. B. 2 3 4/ 5/ 6/ 8/ 3/ 10/ 11/ 12/ 13/ 14/ 15/ 18 17/ 18/ 19 20 21 1/ O zde uváděných kronikách a pokusech o jejich určení je pojednáno v doslovu k této kronice. Sinear, též Sennar, je biblické označení pro Babylónii. Je míněn bájný hrad na levém břehu Vltavy proti Vyšehradu. Srv. Kosmova Kronika česká, kniha I, kap. 9. Tak řečený Dalimil klade mnohé bitvy na místo zvané Na bojišti. Má na mysli zřejmě Bojiště před Prahou na dnešním Novém Městě pražském, kde se r. 1179 utkali Soběslav II. a Fridrich. Amazonky byly podle řeckého bájesloví bojovné ženy žijící na břehu Černého moře, s nimiž bojovali mnozí antičtí hrdinové. Jde o boj perského krále Kýra (550—529 př. n. 1.) se skythskou královnou Tomy- ris. Kýros byl poražen a Tomyris hodila jeho uťatou hlavu do měchu s krví, aby se jí alespoň po smrti nasytil. Podle Alexandreidy se makedonský král Alexandr Veliký setkal s Amazonkami v Hyrkanii, kam pronásledoval vrahy perského krále Dareia. Kumáni. Asijský stepní národ tureckého původu, žijící v XI.—XIII. stol. ve ste- pích nad Černým mořem. Není známo, o jaké místo jde. Snad by to mohl být Okoř nebo Kokořín. Ty jsou ale v dochované podobě mladší. Území českého kmene Lučanů, usedlého v Poohří. Kosmas (I/10) lokalizuje hrad Vlastislav mezi vrchy Medvězí a Připek. Podle Kosmovy kroniky (I/13) byl prý Durynk Srb. Zřejmě jde o dvojhlavou orlici, která je doložena na pečeti Řehníka, Haška a Jana z Jablonce z r. 1420. Srv. V. Král z Dobré Vody, Heraldika. Souhrn pravidel a předpisův znakových, Praha 1900, str. 135. Svatopluk, král moravský (871—894). Metoděj, arcibiskup moravský v letech 870—885, byl Řek ze Soluně. Ve starších pramenech není místo uváděno. Velehrad jako sídlo moravského biskupství uvádějí až prameny 2. pol. 13. stol. Roku 894 nebyl Metoděj a pravděpodobně ani Bořivoj již živ. Chybné datum převzato z Kosmovy kroniky (I/14). Datum Bořivojova křtu není známo. Někteří historikové (Pubitschka, Pelzel) je kladou do r. 874, jiní (Novotný) do let 880—885. Levý Hradec. V legendách je jmenován Kaich. Toto tvrzení pravděpodobně neodpovídá skutečnosti. Snad je míněn Karel III. Tlustý (876—888). V době, kdy Svatopluk zemřel, byl východofranským králem Arnulf (887—899, císař od 896). / 206/