156/ 159 160 161/ 162/ 163/ 164/ 165/ 166/ 167/ 168/ 169/ 170/ 171/ 172 173/ 174/ 175/ 176/ 177/ 178/ 179/ 180/ 182 181/ 183/ 184 Pražský biskup Jindřich Břetislav (vládl jako kníže český 1193—1197) byl syn Jindřicha, nejmladšího bratra krále Vladislava II. Jako biskup pražský byl Jindřich Břetislav (1182—1197) nástupcem biskupa Valentina (1180—1182). Daniel II. byl biskupem v l. 1197—1214. Snad míněn Vladislav Jindřich, mladší bratr Přemyslův (knížetem 1197). Císařem byl Jindřich VI. (1169—1197, císař od 1191). Celé vyprávění je zmatené. Tzv. Dalimil zřejmě směšuje Přemyslův pokus o dobytí Prahy z r. 1197 s bitvou mezi Soběslavem II. a Fridrichem z r. 1179. Srv. Letopis Jarlochův, PDČ II, str. 512. Dvě zkřížené ostrve měl ve znaku rod Ronovců, tj. páni z Lipé, z Dubé, z Ronova a z Lichtenburka. (Srv. Král z Dobré Vody, str. 126). Vladislav Jindřich (vládl od 22. 6. do 6. 12. 1197, zemřel 1222 jako markrabí moravský), syn Vladislava II., byl bratranec Jindřicha Břetislava. Nástupcem Jindřicha Břetislava v úřadě biskupském byl Daniel II. (1197—1214). Ondřej byl biskupem až v 1. 1214—1224. Biskup Ondřej zemřel 30. července 1224 v Cassamare. Od r. 1197, tedy v době sporu s biskupem Ondřejem, vládl již v Čechách Pře- mysl Otakar I. Pelhřim (1223—1226) byl zvolen biskupem ještě za života Ondřejova. Přemysl Otakar I. vládl v 1. 1197—1230. Vedlejší linie Přemyslovců, potomci Děpolta, syna Vladislava I., bratra Vladisla- va II. Má-li vyprávění o Přemyslově vyhnanství vůbec nějaké historické jádro, musí se vztahovat na léta 1193—1197, nikoli na období po r. 1197. Děpoltici povstali proti Přemyslovi r. 1202 nebo 1204. Zde jen zmatené ohlasy tohoto povstání, o němž ostatně neexistují přesné zprávy. To, co zde tzv. Dalimil o Děpolticích uvádí, rovněž neodpovídá skutečnosti. Smil Světlický byl praotec rodu Ronovců. Snad Boreš z rodu Hrabišiců, bratr (nejvyšších) komorníků Hrabiše († 1197) a Slavka (1198—1226). Neodpovídá skutečnosti. Děpoltici byli vypuzeni až po pádu Děpolta III. (1223). Děpolt III. zahynul r. 1223 při obléhání hradu Kouřimi. První kamenný most v Praze dala postavit královna Judita, manželka Vladislava II., nikoli Svatava, třetí manželka Vratislava II. Tehdy (1203) ještě král Ota IV. (1198—1218). Císařem byl až od 4. října 1209. Budyšín byl vrácen již r. 1156 králi Vladislavovi. Ota IV. udělil Přemyslu Otakarovi I. některé statky v říši, které si tzv. Dalimil spletl s Budyšínem a Zho- řelcem. Biskup Pelhřim se vzdal úřadu r. 1226. Po něm byl zvolen Budislav (Budivoj), který však 10. července 1226 zemřel. 30. dubna 1227 byl zvolen Jan II. († 17. 8. 1236). Přesné datum příchodu dominikánů do Čech není známo. Některé prameny uvádějí rok 1226, rukopisy Dalimilovy kroniky mají většinou datum 1227, Fürstenberský rukopis 1225. Leopold VI., vévoda rakouský (1198—1230). Následující vypravování je dosti zkreslené. Václav I. (1230—1253). Fridrich II. Bojovný (1230—1246). Minorité (františkáni). Alžběta, dcera uherského krále Ondřeje, zemřela 19. listopadu 1231 a byla kanonizována r. 1235. Srv. Druhé pokračování Kosmovo k r. 1232. Jan II. zemřel 17. srpna 1236. Bernard byl biskupem od 10. září 1236 do 12. září 1240, tedy čtyři roky, Mikuláš z Riesenburka od r. 1240 do 17. ledna 1258. Tataři. Správně 1241. 157/ 158/ 185/ 186/ 187/ 211/