86/ 87/ 88/ 89/ 90/ 91/ 92/ 93/ 94/ 95/ 96/ 97/ 98/ 99/ 100/ 101/ 102/ 103/ 104/ 105/ 106/ 107/ 108/ 109/ 110 111/ 112/ 113/ 114/ 115/ 116/ 117/ 118/ 119/ 120 vymření panovnického rodu nelze pro tuto dobu mluvit. Tzv. Dalimil sem pro- mítá situaci své doby. V 11. a 12. stol. Češi volili svého panovníka (vždy příslušníka rodu Přemyslovců), který byl dodatečně potvrzován císařem. Srv. Fiala, Vztah č. státu k něm. říši do poč. 13. stol., Sb. hist. VI, 1959, str. 23—95, zvláště str. 64. 1091—1098. Konrád, údělný kníže brněnský († 1092). Podle Kosmovy kroniky (II/46) odešel Břetislav na Hradecko. Podle Kosmovy kroniky (II/46) se Břetislav utábořil u Rokytnice. Vratislav II. zemřel 14. ledna 1092. Konrád Brněnský. Vládl od 14. ledna do 6. září 1092. Břetislav (II.). Knížetem byl od 6. září 1092 do 22. prosince 1100. Císařem byl tehdy Jindřich IV. (1056—1106, císařem od 1084). Jeho zásah do českých záležitostí je však výmysl Dalimilův. S Oldřichem a Litoldem, syny Konráda Brněnského. Svatopluk (knížetem 1107—1109) byl Břetislavův bratranec. Bořivoj II. (knížetem 1101—1107, 1117—1120) byl mladší bratr Břetislava II. Svatopluk byl Bořivojův bratranec. Císařem byl Jindřich V. (1106—1125, císař od 1111). Biskup Kosmas zemřel 10. října 1098, tedy ještě za vlády Břetislava II. Po něm nastoupil Heřman (1099—1122). Silvestr byl zvolen biskupem až 29. září 1139 a zřekl se úřadu ještě před vysvěcením r. 1140. Kosmas (III/22) jmenuje jako správce předáka Vacka a Mutinu. Následující vyvraždění Vršovců líčí Dalimil podle Kosmy (III/24), ale poněkud zmateně. Silvestr zemřel r. 1161, ale biskupem byl pouze v 1. 1139—1140 (srv. výše pozn. 99). Daniel I. byl biskupem v 1. 1148—1167. Datum se správně vztahuje k vy- vraždění Vršovců (1108). Koloman (1095—1114). Kosmas (III/26) jmenuje v této souvislosti Nitru. U Kosmy (III/27) je to Jan, syn Cestův z rodu Vršovců. Bratr Svatopluka, údělného knížete olomouckého. Vladislav I. (1109—1117, 1120—1125) byl Otův bratranec. Neodpovídá přesně skutečnosti. Srv. Kosmas III/28 nn. Václav, též Wiprecht, syn Wiprechta II., hraběte grojčského, a Judity, dcery Vratislava II. Vítkovici, kteří měli ve znaku pětilistou růži. Na Bojišti u Prahy došlo pouze k bitvě mezi Soběslavem II. a Fridrichem 27. ledna 1179. Soud se konal v Rokycanech. Srv. Kosmas III/32. Bořivoj byl vězněn na hradě Hammersteinu v Porýní. Podle Kosmy (III/32) „Přivitan, jenž se zdál být starší v hradu Praze“. Soběslav byl bratranec Oty II. Olomouckého. Kančí hlava byla znakem rodu Buziců, který se hlásil k Dětříškovi. Srv. Král z Dobré Vody, str. 88. Stále Jindřich V. Syna Břetislava II. Papež Paschal II. (1099—1118) nebyl milánským rodákem, ale pocházel z Tos- kánska. Blíže neznámý předek rodu Kovanských z Kováně. Nástupcem Daniela I. (1148—1167) byl Fridrich (1169—1179). Heřman byl biskupem v 1. 1099—1122. Štěpán II. (1114—1131). Podobný znak měli v Čechách např. Doupovci z Doupova (tři stříbrná břevna na červeném štítě) nebo Budovcové z Budova (dvě stříbrná břevna na červeném štítě (Srv. Král z Dobré Vody, str. 291n.). Vladislav měl tři syny, Vladislava (II.), Děpolta a Jindřicha, a dceru Svatavu. 121/ 122 123/ 209/