55/ 58/ 59/ 60/ 61/ 62/ 83/ 64/ 65/ 66/ 67/ 68/ 69/ 70/ 71/ 72/ 73/ 74 75 76/ 77/ 78/ 7% 80/ 81/ 82/ Jindřich III. (1039—1056, císař od 1046). Kostelík sv. Václava na Brodku. Nesprávné pořadí biskupů. Ekard (Ekkehard) byl biskupem pražským v 1. 1017 až 1023. Jitka se tedy nemohla zasadit o jeho jmenování. Nástupcem Ekardovým byl Hyza (Hizzo) 1023—1030, po něm Šebíř 1030—1067. Kosmas (II/4) uvádí, že Spytihněv měl propůjčen jako úděl kraj žatecký. Spytihněvův poměr k bratřím líčí tzv. Dalimil mnohem příznivěji nežli Kosmas (II/15) a pravděpodobně i než byl ve skutečnosti. Neexistují jiné doklady o tom, že by Jaromír držel Hradecko. Spojení vzniku Jaroměře s Jaromírem, synem Břetislavovým, je nejspíše dohad Dalimilův. Chybné datum. Spytihněv II. zemřel r. 1061, Vratislav II. vládl v l. 1061—1092. Tuto zprávu klade Kosmas (II/13) do období Břetislavovy vlády (1043). Jindřich III. nebyl současníkem Vratislavovým. Srv. výše pozn. 55. Obléhání Milánu spadá do r. 1158, do doby vlády druhého českého krále, Vladi- slava. Císařem byl tehdy Fridrich I. Barbarossa. Jde o podstavec tzv. jeruzalémského svícnu, který byl přivezen do Prahy pravdě- podobně z druhé milánské výpravy r. 1162. Nepochází však ze Šalomounova chrámu v Jeruzalémě, odkud měl být podle milánské tradice přivezen po dobytí Jeruzaléma Titem, synem římského císaře Vespaziána, v r. 70 n. l. Ve skutečnosti jde o vzácnou románskou práci snad z 1. pol. 12. stol. Podlaha (Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, Praha 1903, str. 256) dokonce uvádí 7.—9. stol. Zlatý žebřík v modrém poli byl erbem pánů z Choustníka, jejichž předkové drželi Poděbrady do r. 1262, kdy přešly na krále. Srv. Král z Dobré Vody, str. 150. Domnělá těla sv. Tří králů odnesl z Milána r. 1164 kolínský arcibiskup Reinald z Dasselu. Milánská pověst připisuje tento čin Čechům. Erb jednoocasého stříbrného lva v červeném poli místo černé orlice ve stříbrném poli udělil pravděpodobně Fridrich I. Vladislavovi II. po milánské výpravě r. 1158. Srv. V. Vojtíšek, K otázce erbu českého krále, ČNM 1931, str. 49n. Asi opět mylná zpráva. První český panovník, který prokazatelně vykonával úřad říšského číšníka, byl Vladislav I. r. 1114. Voličské právo českého panovníka se poprvé uplatňuje až r. 1169, prosazuje se až během 13. stol. Prvním českým králem se stal Vratislav II. (jako král I.) r. 1085. Předcházející vyprávění se vztahuje spíše k druhému českému králi Vladislavovi II. (I.), který byl korunován r. 1158. Hyza byl biskupem 6 let a 1 měsíc. Zemřel 30. ledna 1031. Zde jde o Šebíře (1030—1067). Srv. Kosmas II/21. Břetislav I. Srv. Kosmas II/22. Gebhart. Biskupem pražským byl 1068—1090. Jan I., první biskup olomoucký (1063—1085). Matylda, hraběnka toskánská. Srv. Kosmas II/31. Srv. Kosmas II/32. Leopold II., markrabí rakouský (1075—1102). Srv. Kosmas II/35. Ekbert II., markrabí míšeňský 1068—1086 († 1090). Roland byl hrdina starofrancouzské epopeje. Podle pozdější tradice padl ve vojsku Karla Velikého v bitvě v Roncesvallském průsmyku r. 778. Není známo o koho jde. Podle kroniky Kosmovy (II/39) byl Břetislav poslán proti vsi Kyleb. Vyprávění zmatené. Snad jde o výpravu Vladislava II. z r. 1163. Římským císařem byl tehdy Fridrich I. Barbarossa, ale není vyloučeno, že zde je míněn byzantský císař Manuel I. Komnenos (1143—1180). Uherským králem byl Štěpán III. (1162—1173). Zřejmě záměna Štěpána III. se svatým Štěpánem (997—1038). Kříž se vyskytuje na uherských mincích od doby sv. Štěpána. O udělení zvláštní výsady císařem na svobodnou volbu panovníka v případě 58/ 57/ 83/ 84/ 85 208/