z 88 stránek
Titul
1
2
Mistr Jan z Rokycan
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Články Jana Rozkydala
21
22
23
Žaloby proti Janovi z Rokycan
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
Nejstarší životopis Jana z Rokycan
65
66
67
68
69
Závěrečná autorská poznámka
70
Vydavatelův epilog
71
72
73
74
75
Odkazy a poznámky
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
Obsah
87
88
Název:
Žaloby katolíků na mistra Jana z Rokycan
Autor:
Boubín, Jaroslav; Zachová, Jana
Rok vydání:
1997
Místo vydání:
Rokycany
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
87
Počet stran předmluvy plus obsahu:
87
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Mistr Jan z Rokycan
- 21: Články Jana Rozkydala
- 24: Žaloby proti Janovi z Rokycan
- 65: Nejstarší životopis Jana z Rokycan
- 70: Závěrečná autorská poznámka
- 71: Vydavatelův epilog
- 76: Odkazy a poznámky
- 87: Obsah
Strana 14
14
nezbytnosti podávání pod obojí způsobou. Právě jiskřivé a
nezapomenutelné proslovy v Basileji učinily z Rokycany
osobnost skutečně evropské proslulosti a jimi vstoupil do
obecného evropského povědomí jako jeden z nejobratnějších
obránců husitských bludů. "Jste jako tryskající pramen, který by
stačil učeními a výklady tajemství Písma zavlažiti celý svět“ —
těmito působivými slovy se na Jana obrátil jeden ze členů
basilejského koncilu a vyjádřil tak dojem, jejž Rokycanova
vystoupení zřejmě zanechala alespoň u části velikého církevního
shromáždění. 27).
III.
Basilejská jednání byla zřejmě vrcholným bodem
Rokycanovy životní dráhy, dobou oslnivých úspěchů i ještě
nezkalených optimistických představ o blížícím se konečném
vítězství husitského reformního programu. V následujícím
období se již u slavného kazatele počíná výrazněji prosazovat i
skepse a nejistota. Po nových těžkých jednáních se zástupci
basilejského koncilu Rokycana akceptoval kompromisní dohodu
v podobě kompaktát a v souvislosti s pronikavými změnami v
Čechách po bitvě u Lipan byl v říjnu 1435 zvolen za
pražského arcibiskupa. Jeho ustavení do nejvyšší církevní
funkce v Čechách ovšem proběhlo zcela převratným
způsobem a proti všem kanonickým předpisům, neboť ho do
ní prakticky zvolil (po předběžné dohodě s císařem
Zikmundem) český zemský sněm, který již tím dal najevo
pronikavou odlišnost českých církevních poměrů od situace
jinde v Evropě. Papež ovšem Rokycanu v jeho funkci nikdy
nepotvrdil, naopak ho nakonec výslovně proklel jako kacíře.
Rokycana, který hned od přijetí kompaktát v letech
1433-1436 kladl důraz na jejich platnost v radikálně prohusitské
interpretaci, zaujal samozřejmě odmítavé stanovisko k