233 — K V. C. M. tehdy se utíkám a ve vší pokoře po- níženě prosím: že ráčíte milostivě o tom nařízení učiniti, abych já při tom, což mně spravedlivě náleží, zůstavena býti a svého užiti mohla. Ano také, aby i dětem mým, kteréž jsem tu u svých přátel zanechala, na místě mém, z čeho by živi býti mohli, vydáváno bylo. A pokudž bych (dříveji uvažování týchž mých i jiných podaných suplikací) se zase navrátiti dostačiti nemohla, aneb žeby statkové manžela mého nejmilejšího prodáni aneb zasta- veni někomu býti měli, abych i v tom, jakou sprave- dlnost mám a ji dskami prokazuji, nehynula; nýbrž od V. C. M. při tom milostivě zůstavena a zanechána byla, za to ve vší nejhlubší pokoře pro milosrdenství Boží a spravedlnost jeho žádám; neb že sama ani pro osmero dítek a čeládku kusu chleba (mnohem pak míněji co více potřebí jest,) odkud vzíti nemám, to pánem Bohem osvěd- čuji. — V čemž V. C. M. milostivosti já svou sirobu i s sirotky svými poručenu činím. Bůh, jenž ochrancím všech sirých býti se zamluvil, bude V. C. M. časným i věčným požehnáním to odpláceti, začež já pána Boha dnem i nocí žádati nepřestanu. Datum v Starém městě Pražském 27 Julii léta 1621. - Za V. C. M. na modlitbách trvající Voršila Benina z Michalovic rozená z Vrdby. m/p. 215. Štastný Vácslav Pětipeský děkuje Polyxeně z Lobkovic, že přímluvou její od trestu smrti osvobozen byl. Na hradě Pražském. 1621, 31. července. (Orig. arch. Roudn.) Vysoce urozená paní, paní ke mně milostivá! oc.... Že jste V. M. mé snížené prosby neoslyšeti nýbrž mi- losrdenstvím křesťanským se ke mně nakloniti, za mne se předně k J. M. C. i k J. M. pánu V. M. přimlouvati a to skrze přímluvu svou při J. M. C. obdržeti ráčily, že podle milostivé resolucí nade mnou exekucí jako nad jinými se nevykonala, z toho V. M. poníženě, pokorně děkuji a těším se tomu, že skrze přímluvu V. M. pán Bůh ještě něco více J. M. C. srdce k větší milostivosti na- 16