50 — jest dán po Božiem narozenie tisícího čtyřstého padesá- tého osmého leta ten pondělí po Novém letě. (Přivěšeno 8 pečetí, 1., 2., 5., 6. jsou ztraceny.) 43. Johanna, královna Česká, poroučí a odkazuje vydávati špi- tálům města Chrudímského i chudině v nich přebývající ze sumy, kteroužto město jí jakožto králové České platiti po- vinno jest, 10 kop gr. Pražsk. ročně na věčné časy. V Praze. 1459, 12. května. (Orig. arch. kapit. Pražské.) Ve jmeno jeho, od něhož a skrze něhož a v němž jsú všecky věci. Amen. Johanna, Boží milostí královna Česká, markrabina Moravská, Lucemburská a Slezská vévodina a markra- bina Lužická oc. známo chcem učiniti a činíme tiemto listem všem nynějším i budúcím na věčné časy oc. Po- něvadž písmo viery našie i rozum okazuje, že tyto věci časné, užitečné, čestné, utěšené a tělu libé lidem dány bývají od Boha pána všemohúcieho, ne proč pro jiné, ale proto, aby každý jeho dary vysoce vážil, v tom obývaje najpilnějie a napřed jednal a pósobil jeho čest a chválu, obecné dobré a spasenie své, a skrze ty věci nynějšie libé ale brzo minulé, jenž žádného přirovnánie nejsú proti budúcím, věčným a nevymyšleně radostným, po těch aby túžil a jich nade všecky věci žádal a o ně stál; a čím kto viece a viece vzalby a měl od jeho mi losti takových daruov a dobrodienie tím snažnějie, pil- nějie i chtivějie dlužen by byl odplacovati se a zasluho- vati jeho milosti. I přicházie nám častokrát na naši mysl. kterak mnohá dobroděnie i veliké hojné dary nad jiné v tomto světě vzali a přijali jsmy z jeho mocné a štědré ruky, a zvláště jsúce povolány a jeho divnú milostí vyzdvi- ženy v duostojenstvie vysoké, v němž obývámy jako králevá Česká oc., chtiece také a dobrú vuoli k tomu majíce některak jeho Božské nesmierné dobrotě něčím toho odměnu učiniti a děkujíc zasluhovati, zeptavše se také a shledavše nedostatky a núze špitáluov našich