A jako zástupci země, jehož některá ustanovení jsou však také ve prospěch stavů. Zatím stavové v XVI. stol. ve všech territoriích slezských značně se vzmohli a dostali mnohá privilegia4). V knížetství Těšínském patrný jest vzrůst moci stavovské zvláště za knížete Václava (1528—15793), který žil nad své prostředky finanční, byl v stálých tísních peněžitých a dlužen různým osobám stavovským na všechny strany. Není tudíž divu, že právě za něho stavové snadno dosáhli značného privilegia dne 30. června 1572. Privilegium to spočívalo v první řadě na velikém privilegiu stavů opolsko-ratibořských od knížete Hanuše II. z r. 1531°) a na zřízení opolsko-ratibořském z roku 1562.7) Prostřednictvím jich souviselo se staršími privilegiemi stavů vratislavských z r. 13275), lehnických 14499) a svidnicko-javorských 1353 a 1526.10) Méně souviselo s privilegiem velkohlohovským 1544.11) Na základě privilegia z roku 1572 došlo na Těšínsku roku 1573 ku sepsání zřízení zemského12), které vytištěno se souhlasem některých stavů, avšak jinými stavy v odpor vzato. Spory o ně vlekly se delší dobu, až prostřednictvím krále Rudolfa II. odstraněny roku 1590. Rudolf sám potvrdil pak dvěma listy ze dne 27. května 1591 jednak privilegium z roku 1572, jednak zřízení samo. Zřízení těšínské roku 1592 konečně nově vytištěno.13) Privilegium z roku 1572 a Zřízení těšínské, obě vydaná jazykem českým jako úředním jazykem těšínskými1), značí důležité články v recepci českého práva v Horním Slezsku a zatlačení dosud tam platící kombinace práva saského a polského15), jako týž význam pro Opolsko a Ratibořsko mělo privilegium Hanušovo a zřízení z roku 1562. Jako tyto památky právní tak i těšínské čerpaly proto z pramenů moravského práva, z knihy 1) Privilegia ta otištěna v Grünhagen-Markgraf, Lehns u. Besitzurkunden Schle- siens u. seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter I.—II. 1881—3 a Weingarten, Fasciculi diversorum jurium (1690) II. *) O rodě knížecím Těšínském Wutke, Stamm u. Uebersichtstafeln der schle- sischen Fürsten 1911. 6) Kapras, Veliké privilegium knížetství Opolsko-Ratibořského ve Sborníku věd právních a státních 1911—2. 7) Tištěno 1563 v Olomouci a 1671 v Nisse. Srov. Kapras, Zemské knihy opolsko-ratibořské v Čas. čes. musea LXXX. 5) Grünhagen-Markgraf I. 67. ») t. I. 401. 10) Weingarten, Fasciculi II. 269 a 276. 11) t. II. 103. 12) Tištěno 1573 v Olomouci. Srov. B. Rieger, Landesordnungen, Böhmische Ländergruppe v Mischler-Ulbrich Staatswörterbuch II. 577. 13) V Olomouci. — O sporech B. Rieger I. c., obšírně Kasperlík, Wenzel von Teschen u. die Stände, Notizblatt 1874. 14) První česká listina soukromá pro Těšínsko je z roku 1432, knížecí z roku 1434. Nedlouho na to stává se čeština výhradnou úřední řečí správy knížecí, sta- vovské i městské. České úřadování končí brzy v Bílsku (1568), v ostatních městech a v úřadech a soudech stavovských udrželo se až do vlády Josefa II. — Kapras, Český úřední jazyk ve Slezsku 1909. 15) J. Meister, Die Aufnahme u. fortdauernde Gültigkeit des Sachsenrechtes in Schlesien 1808.