z 16 stránek
Titul
1
2
Úvod
3
4
5
6
Těšínské privilegium krále Vladislava
7
8
9
Privilegium knížete Václava
10
11
12
13
14
Potvrzení privilegia Václavova
15
16
- s. 4: … jazykem těšínskými1), značí důležité články v recepci českého práva v Horním Slezsku a zatlačení dosud tam platící kombinace práva saského a polského15),…
- s. 9: … Jubilate a v pondělí po sv. Michalu ve Vratislavi. Pro Horní Slezsko zřízen ještě třetí termin na pondělí po Třech králích, jehož…
- s. 10: … na dva stavy většinou ve Slezsku se nevyvinulo. Jen v Horním Slezsku přichází pod vlivem Opavska a Moravy pravidelně (Rachfahl, Organisation 48).…
Název:
Privilegia těšínská z roku 1498 a 1572
Autor:
Kapras, Jan
Rok vydání:
1912
Místo vydání:
Opava
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
16
Počet stran předmluvy plus obsahu:
16
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Úvod
- 7: Těšínské privilegium krále Vladislava
- 10: Privilegium knížete Václava
- 15: Potvrzení privilegia Václavova
Strana 10
-
10
—
Tomu na svědomí pečet naši královskau k listu tomuto přivěsiti
sme kázali. Dán na Budíně v pátek u vigiliji svatého Matěje apoštola
(23. únor) léta božieho tisícého čtrstého devaddesátého osmého, království
našich Uherského osmého a Ceského dvacátého sedmého. Excommissione
propria Majestatis regie.
II. Privilegium knížete Václava.
38
My Václav38) z Boží milosti v Slezii kníže Těšínské a Velikého
Hlohova etc.39), s erby a budúcími potomky našemi, pány a deržiteli
knížetství Těšínského, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdož
jej uzří aneb čtúc slyšeti budú:
(1.) Jakož jsú páni a rytířstvo40) dočteného knížetství Těšínského
náležitě Jeho Lásce knížeti Fridrichovi Kazimírovi41), slavné paměti synu
našemu milému, a po smrti dočteného knížete Fridricha, syna našeho,
nás za pána svého dědičného zase sobě dobrovolně přijali, a protož my
šetříce jejich v tom zásluch i tudíž předkúv jejich z milostivé lásky kaž-
dému stavu panského i rytířského i jiným všem, kteříž ku právu zem-
skému dočteného knížetství od starodávna s statky svými náležejí, to
připovídáme s erby a potomky našími, že jich nemáme a moci nebudem
ani erbův a potomkúv jejich od pořádku zemského práva vejš dočteného
42)
knížetství odlučovati nyní i na budúcí časy.
ziti. Mezitím změnily se poměry. Mincovní řád Matyáše Korvína z roku 1474 silně
obmezil ražební právo knížat ve prospěch krále. Dle něho náleží králi stanoviti měnu
a raziti groše, knížata smějí raziti pouze haléře a to dle stříže a zrna králem usta-
novených. V důsledcích toho Ferdinand I. vůbec již bránil ražení tam, kde nebylo
privilegia, jaké měli na příklad v Zahaňsku z roku 1429 a v Těšínsku dle privilegia
našeho. Bližší o právu raziti mince ve Slezsku Friedensberg, Schlesiens Münzgeschichte
im Mittelalter II. díl, Cod. dipl. Sil. XIII. 1888 str. 72 a n.
38) Genealogii srov. Wutke Stamm u. Uebersichtstafeln der Schles. Fürsten 1911.
39) Privilegium vztahovalo se na celé Těšínsko tehdejší, patrně i na panství
Fryštátské, Bílské a Frýdecké v letech 1572—3 oddělené. Nepatřilo k Těšínsku Bo-
humínsko, které vzniklo koncem XV. století oddělením od Ratibořska. Samostatná
panství byla dále Vladislav (status minor) a Blština (svobodné panství stavovské).
Veliký Hlohov byl tehdy již knížetství bezprostřední, z něhož jen titul zůstal knížatům
Těšínským.
40) Rozdělení šlechty na dva stavy většinou ve Slezsku se nevyvinulo. Jen
v Horním Slezsku přichází pod vlivem Opavska a Moravy pravidelně (Rachfahl,
Organisation 48). Seznamy pánů a rytířů Těšínských z této doby otiskuje Pfoten-
hauer, Die Ritterschaft von Teschen im XVI. Jahrhunderte, Zf. G. Schl. XVIII.
41) Fridrich Kazimir byl přijat za spoluvládce roku 1560 ve věku 20 let. Po-
stoupena mu panství Fryštát, Frýdek a Bílsko, za některých podmínek i Skočov a
Strumeň. Avšak již 1571 kníže ten zemřel zanechav veliké dluhy. Biermann, Geschichte
Teschen 202.
42) Slib neodlučovati od zemského práva těšínského odpovídá slibu v jiných
privilegiích danému, neodcizovati od země nebo nerozlučovati od sebe (Opol. Rat.
privil. čl. 1). Odloučení to dálo se ve Slezsku odprodejem panství jednotlivých se
vším knížecím právem. Tím vznikala stavovská panství bezprostředně centrálním
orgánům podřízená. Získali-li držitelé těchto panství příslušnost soudní před knížecím
právem a hlas na knížecím sněmu, vzniklo tím svobodné stavovské panství (freie
Standesherrschaft). Patřili-li však držitelé pouze k vrchnímu úřadu slezskému,
byl to status minor. Minderstandesherrschaft.