Předmluva. Když jsem při spisování druhého dílu Dějepisu města Prahy, obsahujícího dobu od roku 1348 až do r. 1436, přišel k části místopisné, ve které bylo mi podati obraz města za času císaře Karla IV i až do počátku války náboženské po smrti krále Vácslava IV; měl jsem při ruce velkou hojnost zápisků, po mnohá léta sbíraných, jak ze všech jiných pamětí k tomu se vztahujících, tak zvláště z knih městských ze 14. a 15. století, s velkou část dotud zachovaných, obsahujících koupě domů neb i jiné právní listiny pro místopis důležité. Bylť jsem při vypisování z knih těchto nepominul žádné zmínky o ulicích, o kostelích a jiných staveních veřejných, o zdech a branách městských, ano i o domích soukromých, pokud se vy- značovaly buď nějakou zvláštností buď aspoň majetníky svými, jestliže totiž náležely někdy osobám čelnějším, stavu panského, rytířského, z duchovenstva, znamenitějším měšťanům neb jakýmkoli jiným osobám v příbězích toho času připomínaným. Všechen tento hojný material nicméně nestačil k žádoucímu cíli. Měl jsem mnoho znamenitostí sebraných; ale o velké části jich nevěděl jsem kam náležely; všecko sestavování a porovnávání zpráv jedněch s druhými, kolik jsem jich měl, nepostačovalo k dokonalému jich místopisnému určení. A to netýkalo se jen věcí vedlejších, nýbrž i nejhlavnějších a nej- podstatnějších. Měl jsem k. p. jména ulic, ale o velkém počtu jich nemohl jsem s jistotou udati, které nynější ulice to byly, o některých ani tušiti, ve které části města se nacházely. Kudy šly někdejší zdi městské Starého neb Menšího neb Hradčanského města, bylo mi jen částečně známo; místy zůstával jsem ve velkých nejistotách ano i v omylech. Poloha některých kostelů, nyní zmizelých, zůstávala mi neznáma; ano i o hlavnějších některých, doposud stáva- jících, mnoho důležitého se mi skrývalo, čehož jsem dílem ani netušil, tak k. p. o celém někdej- ším položení kostela Týnského a o spůsobu nové jeho stavby. Při jiných veřejných staveních a domích znamenitých osob byly nedostatky tyto ještě mnohokrát větší. Všecko k. p. co se do té chvíle vědělo o arcibiskupském domě blíž mostu na Malé straně, bylo nad míru kusé a zmatečné. O domě, ve kterém někdy král Jan bydlil na Starém městě Pražském, nevědělo se naskrze; ze tří dvorů, ve kterých král Vácslav IV bydlíval ve městě, znám byl s jistotou jen jeden, a to se nevědělo nic o starších jeho příbězích. O domě často jmenovávaném pana Petra Zmrzlíka ze Svojšína, ve kterém bylo držáno slavné hádání s Tábory roku 1420, myslilo se s velkou ku pravdě podobností, že to byl nynější dům Štupartův proti kostelu sv. Jakuba (č. 647), a předce byl to dům jiný. Příkladů takových bylo by snadno uvésti celou řadu. K vybavení se z nesnáze, ve které jsem byl postaven touto nedostatečností vší své posavadní přípravy, naskytoval se mi konečně jediný prostředek ten, abych výpisky své z knih městských doplnil vytažením všech kupních a jiných smluv na domy se vztahujících, bez roz-