Vyšehrad.!/ A když tam ve třech týdnech učinili mezi sebou přísahy a smlouvy o vzá- jemném zachování věrnosti a smíření, přivedl s sebou český král Jan krakovského krále Ka- zimíra, syna Lokietkova, a tomu sám prodal před uherským králem Polské království za dvacet tisíc hřiven?/ a vjel zároveň s nim do Prahy v den svatćho Mikulaże.*/ Proto král Kazimír, přijav četné pocty, zůstal v Pra- ze devět dní, a vraceje se domů, radostně si odnášel se souhlasem českého krále Jana prá- vo a titul království Polského. Od toho dne tedy přestal se český král Jan jak na pečetích, tak v listech jmenovati polskym králem.*/ A tak tito tfi králové spolu spojeni jsou připraveni vzájemně se nyní podporovat proti všem jiným knížatům; mezi ostatními přátelskými smlouvami bylo slíbeno, že si má pětiletý chlapec Jan, syn bavorského vévody Jindřicha, v budoucnosti vzít za manželku dceru polského krále Kazimíra.*/ A tak bylo toto Polské království, které bylo třicet sedm let v osobě přezbožného krále Václava sjed- noceno s královstvím Českým, nyní od něho s připojením některých podmínek odděleno. PŘÍCHOD NOVÉ ČESKÉ KRÁLOVNY A VÝPRAVA KRÁLEJANA PROTIRAKOUSKU. ROK PANÈ 1336 < XII Toho roku nazitfi po Obřezání Páně!/, když byl Jan v Praze ve svém sídle, přišla do Prahy jeho manželka Beatrix, s kterou se minulého roku oženil v krajinách francouzských, a jí vyšlo okázale naproti všechno pražské ducho- venstvo a přivítalo ji s příslušnou uctivostí. Po jejím příchodu zůstal s ní král Jan skoro dva měsíce stále v Praze a určil jí pro potě- šení markraběnku Blanku, která jí vyjela na- proti až do Chebu, a ta s ní nerozlučně bydli- la. Jsou pak si navzájem milejší, protože jsou vzájemně příbuzné. Kdo neumí mluvit fran- couzsky, nebude se moci s nimi snadno stýkati. V téže době třetího dne po Obřezání Páně?/ přišel pan Karel, markrabě moravský, na po- 412 / 413 V téže době zdanil český král Jan skoro všechny kláštery a města velmi těžkými dáv- kami, většinu pak peněz poslal svým věřite- lům do krajin rýnských, ostatek poukázal žoldnéřům. V téže době dal český král Jan velmi mnoho stavěti jak na Pražském hradě, tak ve Větším Městě na domě svého obydlí a též ve slohu francouzském pracovati, ale ty domy, které se nyní stavějí na Hradě, začal dříve markrabě Karel. 1/ Vyšehrad na Dunaji mezi Ostřihomem a Budínem, německy Blindenburg. Král Jan pobyl u uherského krále asi tři neděle; dohoda o Polsku tam byla dojednána ve dnech 12. a 19. listopadu (Regesta IV. č. 211—224), ale Jan byl ještě 26. listopadu na Vyšehradě (tamtéž IV, 228). Přátelská smlouva byla sjednána už dříve (tamtéž IV, č. 202). 2/ Už 24. srpna se dohodl s Kazimírem (Regesta IV, č. 195), na Vyšehradě pak všechno dojednali. Jan se zřekl titulu krále polského a za to slíbil Kazimír zaplatit uve- denou částku a vzdal se nároků na slezská knížectví. Srv. i pozn. vzadu. 3/ 6. prosince. 4/ Král Jan přestal užívat titulu krále polského už od prv- ní dohody s Kazimírem, od 24. srpna. $/ Dcera Kazimírova se jmenovala Eliška a dohoda o sňatku byla sjednána 19. listopadu 1335 (Regesta IV, č. 222). moc svému bratru Janovi, druhorozenému, vévodovi korutanskému, podle rozkazu krále, jejich otce, do Korutan, aby mu poskytl po- moc proti lidem rakouských vévodů; jsou totiž tito stále ve sporu o vévodství Korutan- ské. V těch dnech poslal Ludvík Bavor své posly k českému králi Janovi, po kterých s po- hrůžkou žádal, aby byly říši vráceny město Cheb a hrady Floss a Parkstein. A ti, když dostali od krále, který se nikterak nebál, ná- ležitou odpověď, vrátili se do své krajiny s nepořízenou. Tehoż roku v měsíci únoru vytáhl český král Jan v den svatého Matěje apośtola?/ z Prahy, shromáždiv hojné množství bojovní- ků z různých zemí, a postupoval proti ra- kouským vévodům Albrechtovi a svému zeti Otovi a jejich země na sever od Dunaje po ce- lou dobu postní a velikonoční uváděl v značný neklid a zmatek mečem a ohněm. Dobyl dva- ceti tvrzí, zajal jak z Rakouska, tak z jiných zemí mnoho hrabat, dvořanů a šlechticů, jakož i dobyl několika hrazených měst. Potom se vévoda rakouský, který ležel polem ve své zemi s dvěma tisíci těžkooděnců a s dvaceti tisíci pěších, k boji připravených lidí, neodvá-