povzbuzování vyzýval k milosti zbožnosti. Mimo to také často kladl na ten oltář při vstupu do něho posvátné ostatky rozličných svatých, aby chráněn záštitou těch svatých bezpečně unikl úderu bleskové střely, a když se nebe vyjasňovalo, aby se oddal chvále Boží tím vroucněji, čím hojněji. Mimoto jeden z kaplanů, jménem Vojtěch, muž věru zbožný v Pánu a největší důvěrník králův, když na něm pozoroval některé lehko- myslnosti mladistvých let, jednou ho slušnou domluvou pokáral a on brzy se napraviv slovy karatelovými potom se ostražitěji chránil před takovými lehkomyslnostmi, ale i po střízlivé rozumové úvaze shledal, že maličko vybočil, a po dobu dvou let trestal své tělo žíněnou košilí, aby mocně ukrotil nedovolené pudy svého těla a dobrovolně zmírnil nářkem po- kání tvrdost přísného soudce spravedlivého KRÁLOVNA KUNHUTA PŘIŠLA NA MORAVU A TAM SI ZÁVIŠ ZÍSKAL JEJÍ DÜVÉRNOU PRÍZEN $ XVI Když tedy bylo království České požáry a loupežemi nadobro vypleněno, natolik se roz- mohl, jak jsme pověděli, hlad, že mohl míti zřídkakdo mezi těmi, kdož zůstali v městech, nezbytnou tělesnou výživu. Zámožnější tedy, předpokládajíce dlouhé trvání takovéto mo- rové rány, omezili své denní služebnictvo, a aby ušetřili na stravě, spokojili se ti, kdož dříve okázale vystupovali obklopeni houfem sluhů, od té doby pomocí jediného služební- ka. Tak se paní královna Kunhuta, když se jí nedostávalo v Čechách potravin, upozorněna Ale že mysl ženy tak snadno podléhá změnám, královna, jak říkají, ošálena od něho jakýmisi úskoky kouzelného umění, milujíc jej velmi prudce, brzy se snažila mu zalíbiti, odpustila mu ze srdce jeho provinění proti královi a ustanovila ho v denní družině svého dvora přednějším před ostatními.?/ Ale protože se 2/ Kunhuta žila v Opavě; Záviš vystupuje na jejím dvoře asi od r. 1280, od r. 1281 byl purkrabím na Hradci u Opavy. ve svém hněvu. Potom, když mu to četní přátelé vyvrátili, odložil žíněné roucho a až do své smrti mořil své tělo posty a modlitba- mi, a tak od sebe mužně odrážel úklady skry- tého nepřítele. Pc chlapeckém způsobu s požitkem pojídal první plody a z jakéhosi zvyku se hrozil po- hledu na kočky a zvuku jejich mňoukání. Rád rozmnožoval výzdobu chrámovou a jako chlapec s velikou úctou poslouchal votivní mše. Kněžím v Kristu prokazoval úctu a za- čal milovati všechny mnichy podle hodnoty jejich zásluh. Naučil se radovati s radujícími, plačícím leckdy bez požádání projevil laska- vost svého soucitu. Ale proč se v přítomnosti zabýváme ctnostmi tohoto mladíka, když v mužnějším věku vykonal činy nad tyto zna- menitější, jak s pomocí Boží ukáže znění ná- sledujícího výkladu. od některých přestěhovala na Moravu!/, a zdržujíc se tam v letech vyhnanství syna Václava, zakusila se svou družinou nesčíslně nedostatků v životních potřebách. Byl pak v těch dnech jeden šlechtic z Čech, jménem Záviš, kterého dal král Otakar pro jeho viny potrestati odsouzením za psance a neodvolatelně ho s celým jeho domem vyká- zal pokutou trvalého vyhnanství. Ten po smr- ti krále Otakara navštívil královnu Kunhutu pobývající na Moravě a začal jí býti nad ostatní rytíře ne tak v službách ochotnější, jako v rozmluvách důvěrnější; neboť doufal, že bude-li chtít opět získat své bývalé posta- vení, dostane zpět bez nesnáze své statky v království, jestliže najde s pomocí jakékoli chytrosti u královny milost důvěrného přá- telství. 1/ Stalo se to brzy po jejím útěku z Bezdězu r. 1279, ještě před dobou hladu. mysl naplněná úskoky zřídka spokojí s povo- lenými mezemi, Záviš pozoruje, že nalezl v očích královniných milost, zatoužil po vyš- ších věcech a vzbudil v srdci královnině lásku k sobě, obelstiv ji nějakými černokněžnický- mi pokusy. Ďábel tedy, horlivý podněcovatel špatných úmyslů, pomohl svým klamem otravné rozkoši obou a jako lstivý kuplíř způ- sobil, aby se dokonal mezi královnou a Závi-