jak se říkalo, deváté, j13ť byl veden do domu kantora kostnického chrámu, J14ť v kterémž domě byl jeden kardinál, a tam byl po osm dní střežen žoldnéři. Potom však byl doveden do kláštera dominikánské- ho, který leží na Rýně nebo na řečeném jezeře, 115 a tam byl vsazen do stinného nebo tmavého žaláře a bezprostředně sousedícího s jednou stokou; v něm ležel nebo seděl až do Květné neděle [24. března 1415] od řečené doby, kdy tam byl dán, totiž od svátku svatého Mikuláše vyznavače [6. prosince]. A když v tom žaláři ležel asi několik neděl, přišla na něho těžká horečka a zácpa, takže již pochybovali o jeho životě, a papež Jan XXIII. mu poslal své lékaře, kteří mu i dali v žaláři klystýr. [41 VYŠETŘOVÁNÍ A VÝPOVĚDI SVĚDKŮ Zatím jeho nepřátelé podněcovali předsedy koncilu, aby jim určili soud- ce proti M. Janu Husovi a na M. Husa; a ti jim určili tři komisaře nebo soudce, totiž patriarchu cařihradského, 118 biskupa kastelského 117 a biskupa lubušského, ]18 před něž svědkové byli předvoláváni a vyslý- cháni a k mistru do žaláře přiváděni v největší jeho nemoci, aby viděl ty svědky přísahati. Jejich jména jsem zvěděl, a které jsem viděl, jsou tito: První Münsterberg, 119 doktor teologie, Petr Storch, 120 kteří byli kdysi mistry pražskými a kolegiáty, ale tehdy byli v Lipsku, v Míšni, 121[ Páleč, 1221 také doktor Zeiselmeister, 1231 který byl kdysi ofi- ciálem pražské diecéze, Berúnec, kolegiát v koleji Karlově, 124 Petr, mnich od svatého Klimenta, 125 tomu mistr řekl, jak tamže pověděl, že on je úhlavní a veliký jeho nepřítel: a jak jsem na něm viděl a pozo- roval, líbilo se mu to, protože to s radostí pověděl před žalářem. Také Adam, licenciát kanovnického práva, 126 který řekl, dříve než byl volán do žaláře: „Byl by dobře udělal, kdyby byl v Norimberku čekal na krále.“ Potom jeden laik, který také řekl, dřív než byl volán, česky: „Přísahám Bohu, že nevím co svědčiti.“ 12 A jemu Michal de Causis: „Milý brachu, a ty nevíš, co se tebe budou tázati, a přísaháš, že nevíš co svědčiti. A já bych chtěl na svého otce svědčiti, což by bylo proti víře.“ Ten laik však odpověděl: „Je to pravda, ale já nic nevím.“ Potom Petr mnich, který kdysi byl opatem u svatého Ambrože na Novém Městě pražském; 28 ten tam chtěl přejíti. Ale Michal na něho zavolal řka: „Vždyť ty jsi včera složil přísahu.“ A tehdy jich bylo dobře patnáct, když se to stalo, jak onen mnich ji složil, a nejen oni, nýbrž ještě mnohem více jich mimo naše vědění vypovídalo, jichž Bůh nechť ušetří! A ne- chtěli dáti žádného zástupce nebo advokáta jemu, mistru Husovi, k obraně a obhajobě proti řečeným svědkům, z nichž mnozí byli jeho úhlavní nepřátelé, ačkoli byli o to požádáni a vyzváni, říkajíce, že jest to proti jejich právům, protože nikdo nemá hájit podezřelého z kacířství, a mnoho tomu podobného uplatňovali ve svůj prospěch. Ale pan Jan v následujících dnech po zatčení mistra Husa stěžoval si u papeže a kardinálů, že mistra Jana Husa pod ochranným průvodním listem královým zatkli, a ukazoval řečený ochranný průvodní list krá-