[3l V NORIMBERKU Když pak dorazil v pátek po Havlu [19. října] s řečenými pány do Norim- berka, přišel po obědě jistý mistr, jak myslím, Albert, farář od sv. Se- balda, ]16 žádaje, aby s nimi ráčil laskavě pohovořiti. A když svolil, přišlo několik mistrů, mezi nimi byl jeden doktor a mnozí z rady řeče- ného města, kdež s ním, mistrem, mluvili o jednotlivých běžných věcech a o nichž se šířila pověst o mistrovi, skoro čtyři hodiny. A když promlu- vili o jednotlivostech, pravili: „Zajisté, mistře, to, co jsme nyní slyšeli, jest katolické a my jsme totéž od mnohých let učili a drželi, držíme a vě- říme; a není-li nic jiného proti vám, jistě vy se ctí z koncilu vyjdete nebo se vrátíte.“ A tak se navzájem přátelsky rozešli. Také v tomto městě i jiných říšských městech, kterými řečený M. J. Hus projížděl, dával takové otevřené vyhlášky latinsky a německy na branách a dveřích kostelů přibíjeti: „Mistr Jan Hus již se ubírá do Kostnice ukázati víru, kterou dosud držel, nyní drží a až do smrti s přispěním Pána Ježíše Krista bude držeti. Proto, jako po celém Českém království oznámil svými vyhláškami a listy, chtěje na obecné synodě arcibiskupskému dvoru pražskému vydati počet ze své víry, a před svým odchodem každému žalobci učiniti zadost: tak i v tomto slavném říšském městě oznamuje, chce-li mu někdo přičítati blud nebo nějaké kacířství, aby se připravil na koncil, protože on, mistr Jan, jest hotov kterémukoli odpůrci na tom koncilu vydati počet ze své víry. Následuje list, který tamže, v Norimberku, napsal a poslal do Prahy svým věrným přátelům. 32 33 „Spasení od Krista Ježíše! Vězte, že jsem nikdy nejel se spuštěnou kápí, nýbrž zjevně, s odkry- tou tváří. A když jsem vyjel z Čech, nejprve, dříve než jsem přišel do města Pernovy, 117 očekával mě farář se střídníky; a když jsem vstou- pil do světnice, tu mi hned nalil veliký korbel vína a velmi laskavě se svými druhy přijal všechno učení a pravil, že byl vždy mým přítelem. Potom mě v Novém Městě ]18 všichni Němci velmi mile viděli: Pro- jeli jsme Vajdou 1191 a mnoho lidu se nám tam podivovalo. A když jsme přišli do Sulzpachu, 12% šli jsme tam do hospody, v které byl soud, lantricht. Tam jsem v síni před konšely a staršími řekl: „Hle, já jsem mistr Jan Hus, o němž jste, jak soudím, slyšeli mnoho špatného; ptejte se mne tedy.“ A když jsme probrali mnoho věcí, všechno velmi vděčně přijali. Potom jsme projeli městem Hirsweldem, J21 v němž nás opět velmi vděčně přijali. Poté jsme projeli městem Hersprukem 122 a tehdy jsme přenocovali v městě Laufu. J231 Tam přišel farář, veliký znalec práv, se střídníky, pohovořil jsem s ním a on také všechno vděčně přijal. A ejhle, přišli jsme do Norimberka, v kterém náš příchod rozhlásili kupci, kteří nás předjeli. Proto tam stál lid na ulicích, vyhlížeje a vyptá- vaje se, který že jest mistr Hus. A před obědem mi poslal list mistr Jo-