zbraň stala rovněž jakýmsi symbolem hejtmanské (vůdcovské) pravomoci (foto tamtéž, R. Adamec). 93 Makety různých husitských cepů podle domácích originálů a soudobých zahraničních (německých) vyobrazení z 15. století. Vpravo rekonstrukce hu- sitských vidlí podle tzv. Göttingenského rukopisu z konce 60. let 15. století (foto tamtéž, R. Adamec). 94 Makety středověkých tzv. chladných (sečných, bodných) zbraní podle domácích a zahraničních originálů či soudobých vyobrazení z konce 14. až druhé poloviny 15. století. Některé tyto zbraně běžně užívali žoldnéři tehdejší Evropy, jiné byly patrně vlastní českému prostředí (například sudlice zvaná ušatá, pravděpodobně i halapartna.) Zleva: kopí s hákem, sudlice ušatá, sudlice s jedním hákem, sudlice, kopí s kuličkou pod listem a ostnem, česká sudlice ušatá, halapartna a vývojově mladší typ halapartny (foto tamtéž, R. Adamec). 95 Kachel s motivem uctívání kalicha, nalezený v táborském domě čp. 11, patrně z doby kolem poloviny 15. století (foto tamtéž, R. Adamec). 96 Oblíbeným husitským motivem bylo znázornění souboje Davida s těžko- oděným obrem Goliášem, symbolizující boj husitů s přesilou domácí i zahra- niční reakce. Ještě za vlády Jiřího z Poděbrad nacházíme zobrazení boje Davida s Goliášem na pavézách a kachlích. Názorným dokladem je kachel z Tábora ze 60. až 70. let 15. století (foto tamtéž, R. Adamec). 97 Ukázky ražeb mincí z doby Václava IV.: 1a, b zlatý dukát z počátku Václavovy vlády; líc a rub; průměr 21,4 mm 2 a, b zlatý dukát, líc a rub; průměr 20,5 mm 3 a, b pražský groš ražený v Kutné Hoře, líc a rub; průměr 27 mm 4 a, b haléř ražený v Kutné Hoře před r. 1400, líc a rub; průměr 13,6 mm. 98 Ukázky ražeb mincí z doby Václava IV. a Zikmunda Lucemburského: 5 a, b jiný typ haléře z doby před r. 1400, líc a rub; průměr 14,8 mm 6 líc kutnohorského penízu po r. 1400; průměr 15 mm 7 pražský groš Václava IV. s kontramarkami říšských měst Kostnice a Kemp- tenu a města Neumarktu; průměr 27 mm 8 a, b uherský dukát z Budy z let 1394—1396, líc a rub; průměr 20,5 mm 9 a, b uherský dukát z Košic z doby před r. 1410, líc a rub; průměr 20,8 mm. 99 Zvětšenina zlatého dukátu — viz fotografie č. 97, 2 a, b. Všechny mince ze sbírek numizmatického oddělení Národního muzea v Praze, foto Ant. Bláha. 466 46 BAREVNÉ 1 Text husitské písně Povstaň Veliké město pražské z Jistebnického kancionálu z dvacátých let 15. století. Knihovna Národního muzea v Praze II C 7 pag. 92 a 93 (foto A. Bláha). Ve Státní knihovně ČSR v Praze pod sign. VII A 18 se chová tzv. pražský rukopis Richentalovy kroniky kostnického koncilu. Rukopis, který pochází z roku 1464, získala tato knihovna v roce 1946 darem Akademie věd SSSR (předtím byl znám jako tzv. leningradský rukopis). Kodex není kronikou tohoto autora v plném smyslu toho slova, nýbrž pouze výběrem, zato velmi kvalitních vyobrazení z tohoto díla, doprovázených proti originálu, který je německý, jen velmi stručným latinským komentářem. Všechny fotografie V. Havelka. 2 Průvod blíže neidentifikovatelných žen ve čtyřech pásech. Richentalova kronika, Státní knihovna v Praze VII A 18, pag. 19.