136 Č. 190: 15. srpna 1446. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 856, souč. opis. AČ. I, 386 č. 40. Službu naši napřed, urozený pane milý, vzkazujeme. Pan z Rozmbergka pro jednoho člověka osvědčuje se na nás, že jemu jeho nepropustíme, dotýkaje, že by se jemu to v míru stalo etc. Vieť pan z Rozmberka, když sme s ním mír v Bu- dějovicích konali, tuť jsme s ním takovú úmluvu učinili: jestliže by která strana straně služebníky buďto s jistinú zjímali a strana k nim se znala a o ně stála, tehdy ta strana měla stranu obeslati, aby slyšala, která by vina byla dána těm služebníkóm.“ Tohoť jest pan z Rozmberka, tudiež jeho úředníci, nám vedle té úmluvy neučinili, neb v tom míru jeho úředníci zjímavše nám služebníky, co jsme o ně stáli a psali, a oni na to se neobrátivše, je v vězení zmořili, jednoho pak utopili a jednoho v Soběslavi odpravili. A též při témž míru toho Bláhu, o něhož nám TMť a pán vám píše,“ pozóstavivše, s pilností se pánem oň i o jiné věci, ježto se nám v míru staly, mluvili jsme snad třikrát a najposléze v Pelhřimově. A pán mnoho slibovav a v Pelhřimově byv na nynějšiem sněmu, řekl přiblížiti se k nám a ty všecky věci opraviti; tohoť jest podnes neučinil. A v té mieře ten Bláha, když přišel k nám, nemohúce jemu toho déle trpěti, co se jest stalo od něho nám a sú- sedóm našim, kázali jsme vsaditi do vězenie. Pak jakož TMť dotýče, abychom na některé osoby utknúce, ješto by ty věci mezi námi a pánem zrovnali, i dali TM“ vě- děti etc., poněvadž konajíce se pánem mír a úmluvy, pana Petra z Chlumpce obojí za oprávcí sobě jsme zvolili,“ protož rač TMť věděti, že jsme hotovi ještě na něm přestati o toho Bláhu i o jiné věci, kteréž jsú se nám od úředníkóv páně v tom míru Datum f. II. ipso Assumpcionis s. Marie virginis, anno etc. XLVIto.9 staly. Purgmistr a radda města Hory Tábor. Na rubu: Urozenému panu Jiříkovi z Cunštátu a s Poděbrad, pánu a přieteli příznivému. 1) Oldřich z Rožmberka obrátil se na Jiříka z Poděbrad se žalobou na Táborské, učiniv tak na radu Alše ze Šternberka (viz list z 21. července 1446, výše č. 171); ani list Oldřichův ani list Jiříkův, psaný Táborským, se nedochovaly. 2) Snad se miní rok v Budějovicích, konaný v 2. pol. června 1444; viz Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka II, č. 402, 405. 3) Vlastní úmluva na roku v Budějovicích se nezachovala, známe však její obsah z přiznávacího listu Tá- borských z 25. června 1444, viz Listář II č. 405. 4) Srv. korespondenci mezi Oldřichem a Táborskými z 26, 28. května, 1. června a 17. července 1446, výše otištěnou. 5) Bláha, syn Mlčňův z Černějovic; viz Oldřichův list ze 16. července 1446 a odpověď Táborských ze 17. července t. r., č. 166, 167. 6) Viz pozn. 1. 7) Na sněmu v 1. pol. června 1446 (viz Urbánek, Čes. děj. III. 2, 80 a d.). 8) Petr z Chlumce byl ustanoven oprávcem mezi Táborskými a Oldřichem již v příměří z 13. čer- vence 1430 (viz Listář I, č. 176) a od příměři z 5. března 1439 (viz Listář II, č. 36) vystupoval často jakožto rozhodčí mezi oběma stranami (doklady v Listáři II). 9) Opis tento zaslal Oldři- chovi asi Jiřík z Poděbrad; jiné listy o tom jednání se nezachovaly.