XVII a správce jeho moravských statků,1) jenž byl Brněnskými popraven proti glejtu, vztahují se zde otištěné dva listy.2) Odkazuji na knihu Neumannovu „Nové pra- meny k dějinám husitství na Moravě“ (Olomouc 1930) — dostala se mně do rukou teprve dodatečně — v níž jest otištěno kromě listu z 15. listopadu 14453) i několik nových pramenů,4) pro poznání této nejasné věci velmi důležitých. Neumannův výklad 5) je však příliš jednoduchý; věc byla složitější, jak upozornil Urbánek.6) Zde však jde o Oldřichovou účast: podle dvou zachovaných listů nelze souditi více, než že Jiřímu z Poděbrad šlo jen o to, aby Oldřich, jsa jeho soupeřem, byl pravdivě zpraven o jeho sporu s Brněnskými; o nedochovaném listu Brněnských, poslaném Oldřichovi, snad odpovědí na jeho dotaz, nevíme nic bližšího, než co psal Oldři- chovi Jiří.7) Snad psal Oldřich Brněnským jen proto, aby se zavděčil Jiřímu, ne- staraje se však dále o jejich spor. Časté styky, a celkem přátelské, nehledíc k drobnějším sporům mezi pod- danými lidmi, měl Oldřich s městem Českými Budějovicemi, uplatňuje někdy i vliv na urovnání sporu mezi Budějovskými a rozličnými osobami. Ke korespondenci s Budějovskými, roztroušené po tomto svazku a většinou po prvé vydané, bylo by přičísti i řadu ztracených listů, o kterých víme jenom ze zmínek. Obraz Oldřichovy činnosti doplňuje řada listů, nejen jednotlivých kusů, nýbrž i skupin, které vyply- nuly jak z jeho vlivného postavení na veřejnosti, mezi přáteli a lidmi poddanými, tak i z jeho působení po stránce hospodářské. Porůznu v listech shledáme doklady, že ani v těchto letech, naplněných politickými zájmy, neutuchala Oldřichova péče o hospodářské věci jeho panství, ani záliby zcela osobního rázu (zvláště lovecké). Dodatek k nějakému listu Jana ze Smiřic o hradu Veliši8) naznačuje křivé cesty, po kterých Oldřich často šel ve snaze rozmnožiti rodovou državu, pomáhaje si i listin- nými falsy. Pravděpodobně i do let 1445—1448 spadají některá jeho falsa, otištěná v I. sv. Listáře. Je však ku podivu, jak málo — ještě méně než v předcházejících letech — se zachovalo listin o hospodářských podnicích Oldřichových. I z několika kusů jest však viděti, že jeho touhou byl stále co největší rozsah panství,9) při čemž peněžní rovnováhu udržoval prodejem předmětů pro rodovou prestiž nedůležitých.10) Toto poznání se shoduje s jeho falsatorskou činností i s jeho metodami politic- kými.11) Kromě rozličných zmínek v korespondenci také Oldřichovo potvrzení řez- nických cechů v Třeboni a v Krumlově 12) ukazují na péči o pořádek ve věcech poddaných. Třebaže možno předpokládati, že se z Oldřichovy korespondence mnoho ztra- 1) Viz Urbánek III. 2, str. 23. 2) Č. 79, 83; srv. opravy na konci t. svazku. 3) Zde č. 79. 4) Neu- 7) Zde mann, č. 39, 70, 74, 76, 77, 78. 5) Na uv. m. str. 33 a d. 6) Na uv. m., str. 23 a d. 8) Č. 90; srv. i v listu Jiřího z Poděbrad, č. 83. 9) Viz č. 71 a 482 o hradech Vild- č. 83. štejnu a Louzku, srv. též výše o Veliši. 10) Srv. prodeje mlýnů a pustého dvora, č. 252, 293, 543. 11) Srv. už v předmluvách k I. a II. svazku Listáře. 12) Č. 22, 250.