1454. 239 krále Přemysla Otakara II. různí se zde od českého překladu těchže práv, jenž je v svrchu položené konfirmaci krále Ladislava obsažen. Čís. 149. 1454. 5. listopadu. Praha. Král Ladislav dává komorníku svému Janovi z Ronova rychtářství Starého města Pražského se vším příslušenstvím, kteréž napotom přešlo právně do držení obce Staroměstské. Ladislav z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský král oc. Známo činíme všem vůbec, že chtíce štědře se míti k urozenému Ja- novi z Ronova, komorníku našemu věrnému milému, jehožto služby naší velebnosti velmi jsou vděčny, ne omylem ani neopatrně, ale s rozmyslem a s zdravou raddou našich urozených a věrných, [z] jistého našeho vě- domí, mocí královskou Českého království, jemu a jeho dědicům a bu- doucím z zvláštní milosti dáváme, darujeme rychtářství Starého města Pražského se vším příslušenstvím jeho, na čemby kolivěk záleželo a kterýmžby kolivěk jmenem jmenováno býti mohlo, k jmění, držení, požívání, i věčnému a dědičnému vládnutí, [a] chceme, aby napředřečený Jan a dědicové i budoucí jeho všech užitkův, ctí a požitků řečeného rychtářství svobodně a úplně požívali, jakož jsou užívali téhož města našeho rychtáři od starodávna. A kdožby list tento s dobrou Jana dotčeného, dědicův a budoucích jeho volí měl nebo měli, tomu nebo těm chceme, aby právo přislušelo všech věcí napřed psaných. Na svědomí toho naše královská pečeť přivěšena jest k tomuto listu. Datum Pragae die qvinta mensis Novembris anno domini 1454, reg- norum nostrorum anno Ungariae XV, Bohemiae vero secundo. Kniha privilegií Staroměstských v archivu m. Prahy ze XVII. století č. 48 str. 36. — Dle svědectví archivního liber vetustissimus č. 993 str. 155 sešla se téhož dne 5. listop. obec Staroměstská, aby schválila tento zápis o rychtu Staroměstskou: „My purgmistr a radda Starého města Pražského známo činíme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie a čísti neboli čtúce slyšeti budú, že srozuměvše tomu i konečně toho došedše, kterak rychta a rychtářstvie města našeho i s příslušen- stvím jeho již na králově milosti jest uprošeno, svolali sme obec o to a vznesli na nie, by nám k tomu radili, poněvadž to již od obce jest odtrženo, mohlliby kto buď z nás neb z obecných k tomu jakžkoli přijíti, buď trhem neb jiným oby-