116 6. března. 1542 tudíž i on Jiřík pod týmž závazkem, jakž jest prve zavázán, se všemi potřebami stál a dostál a Jich Mť vyslyšíce strany spravedlivý konec o to učiniti ráčí. Relátor Jan mladší z Lobkovic z pánuov a Šebestián Markvart etc. z vladyk.“ fl. E2lPáni“ Jich M a vladyky na plném soudu zemském této pře mezi Jaku- bem Fikarem z Vratu a Jiříkem Křineckým z Ronova odkládati ráčí až do pondělího nejprv příštího [5. června 1542] z té příčiny, poněvadž se jest to našlo, že jest on Jiřík Křinecký některých svědkuov pohnal i dohnal a jemu že sou ještě nesvědčili, ježto zřízení zemské ukazuje, že o hrdlo žádný souzen býti nemá, leč svědkové jemu svědomí dadí, a protož na týž den aby strany zase před Jich Mťť se všemi potřebami, ničímž se dále nevymlúvajíc, stáli a Jich M“ vyslyšíc je stranám o to konec spravedlivý učiniti ráčí. A chce-li on Jiřík Křinecký v tom času na svědky své, kterýchž jest pohnal i dohnal, obeslání vzíti, aby se toho zpravili, proč jsou jemu po půhonu a duohonu svědomí nedali, toho aby vuoliď měl, však on Jiřík aby na týž den pod týmž závazkem stál a dostál. Relátorové Adam ze Šternberka etc. z pánuov a Šebestyán etc. z vladyk.“ (l. E 2 Jakož jest Jiřík Křinecký z Ronova na Jich M'pány a vladyky na plný soud zem- ský pokornými a poddanými slovy žádost vzložil, připomínaje, kterak jest při letničním soudu zemském Jich Mtem i také Jakubovi Fikarovi z Vratu, hofrichtýři královstvie Českého, na milost se dal, protože jest někdy Jindřicha z Vratu, syna téhož Jakuba hofrichtýře, zamordoval, a Jich Mt na takovú žádost jeho Jiříka a na přímluvu znamenitého počtu jeho přátel k němu Jakubovi o touž věc přímluvu svú učiniti sou ráčili a on Jakub na takovú Jich M“ přímluvu Jich Mtem to jest dal za odpověď; ač nemalú, ale velikú žalost jest měl a má smrtí a zamordo- váním syna svého, ale vzhlédaje na Jich M“ přímluvu i také na přátely jeho Jiříka, že to všecko Pánu Bohu a Jich Mtem v moc dává a k Jich Mtem připouští, jak Jich Mť jeho hofrichtýře v tom opatřiti i dále, več jemu Jiříkovi to obrátiti ráčí. Tu páni Jich Mť a vladyky slyševše jeho Jakubovu povolnost i také váživše, že on Jiřík Křinecký sám uznavše se v své scestnosti z strany toho mordu a s ním s Jakubem před Jich Mtmi na žádný spor nenastúpil, než toliko při Jich Mtech i také při něm Jakubovi žádal jest milosti, a protož Jich M takto o tom vypoviedati ráčí, aby on Jiřík Křinecký jeho Ja- kuba hofrichtýře těmito slovy stoje v šrancích zjevně odprosil: Pane Jakube z Vratu, hofrichtýři královstvie Českého, jak jest mi se koli přihodilo pod večerním a nočním způsobem, že sem nebožtíka Jindřicha syna Vašeho zamordoval, čehož jest mi srdečně líto, že sem takový skutek učinil, Vás pro Pána Buoha jako otce jeho nebož- tíka prosím, že mi tu milost ukážete a l.E2odpustíte. A já buohdá na takové milosrdenství Vaše pamatujíc, chci toho tak šetřiti, abych Vám ani Vašim příbuzným zúmysla žádné budúcí protimyslnosti nečinil. Však Jich Mť páni a vladyky z plného soudu zemského pro velikost pře a mordu jeho Jiříka na tom závazku, na kterýmž jest, zůstavovati ráčí tak, aby on Jiřík dnes dříve slunce západu na Černú věži šel a odtud dolů nižádným vymyšleným obyčejem nevynikal, leč s povolením najvyzšího purkrabí Pražského aneb jeho místo držícího. A Jich Mť to při vůli své zůstavují, več jemu Jiříkovi to dále obrátiti ráčí. Relátorové Adam z Šternberka a na Zelené Hoře z pá- nuov a Jiřík z Gerstorfu, podkomoří královstvie Českého, z vladyk. Stalo se v pondělí po sv. Matěji 1. b. M°VCXLIII° [26. února 1543]. a) Vedle až vznesení psal místopisař. — b) Proti až ráčí psáno jinou rukou (místopísařem). Pak byly dvě stránky vynechány k doplnění nálezu. — c) Páni Jich Mť až z vladyk vepsáno na dolním okraji stránky E I rukou jinou tmavším inkoustem, touž která psala text: kteréž až svědčí. Tato II. část je zakončena znamením +, které se opakuje