68 6. ledna. 1542 kážky a otpornosti. Protož přikazujem všem poddaným našim ze všech stavuov královstvie Českého, nynějším i budúcím, věrným našim milým, abyšte již jmenovaného Jetřicha Bez- družicského, dědice a budoucí jeho držitele vsi Mokotřas při tomto našem schválení, obnovení a toho cla a majta potvrzení neporušitedlně nyní i v časích budúcích zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu jinému činiti dopouštějíce, pod uvarováním hněvu a nemi- losti naší královské i budoucích králuov Českých. Tomu na svědomí pečet naši královskú větší k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě našem Pražském v pátek po sv. Tomáši I. P. 1541 a královstvie našich, Římského jedenádctého a jiných šestnádctého [23. prosince 1541]. Ferdinandus. Volf de Graygk, supremus regni Boemie cancellarius. Tito majestátové ve dsky zemské vloženi a vepsáni jsou z rozkázání najjasnějšího knížete a pána, p. Ferdinanda, Římského, Uherského a Českého etc. krále etc. Relátor Volf starší z Krajku na Bystřici, najvyzší kancléř královstvie Českého, z pánuov, jsa k tomu zvláště vyslaný.2 a) opraveno touž rukou a inkoustem nad pův. opatrovati. 1) Makotřasy prodal okolo r. 1475 Popel z Lobkovic Jetřichovi Bezdružickému z Kolovrat, viz AČ XIV. str. 251, č. 2069. — 2) Zápis relace o povolení vkladu viz k 6. lednu 1542 v DZSt. 42, l. A 7 v archivu země České. V PÁTEK DEN BOŽIEHO KRTĚNÍ [6. ledna]. 129 Bernart z Rysmburka na Jestříbči“ p., že dědictví své, tvrz Šnakov, dvuor popl. s popl., ves Brč celú a dvory km. s pl., s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, řekami, s polo- vicí podacího kostelnieho v Slatině, kurmi, vajci, robotami, ospy, s chrastinami, s pustinami, s do- ly, s pastvištěmi, s štěpnicemi, s lidmi osedlými i neosedlými aneb z těch gruntuov zbě". C 8hlými i se vší/ s panstvím, to vše, což jest tu sám měl a držel,l tak/ v týchž mezech a hraniciech, v nichž to dědictví záleží, a také tak, jakž smlúva mezi nimi s obú stran učiněná a zpečetěná plněji svědčí, žádného/ prodal purgmistru a radě, starším obecním i vší obci města Vyso- kého Majta, nynějším i budúcím za dva tisíce a za puol třetieho sta kop gr. pr. č. zaplacených postoupil. Zpraviti má právem zemským, čímž m. n. m. b., třetinú výš. K kterémužto ve dsky kladení najjasnější knieže a pán, p. Ferdinand, Římský, Uherský a Český etc. král, ráčil dáti své povolení. S takovúto výmienkú, přišla-li by kdy jaká berně aneb vojna a jaká jiná potřeba královská neb zemská, že oni nadepsaní Majtští, nynější neb budúcí, toho nadepsaného dědictví sobě po šos ani jinak osobovati ani přivlastňovati pod žádným vymyšleným zpuoso- bem nemají. Než mají a povinni budou se k králi JMti a k zemi tak zachovati a to vše činiti, jakž sou se předešlí držitelé nadepsaného dědictví zachovávali a z toho činili. Relátor Jan Litoborský z Chlumu, purkrabie kraje Hradeckého a králové Její M“ podkomoří, z vladyk sa k tomu zvláště vyslaný.2 Po straně poznamenáno jinou rukou bledším inkoustem Non solutum; non pak přetrženo. Rukou 18. neb 19. stol. pak poznamenáno po straně: Siehe Abtrettung in Instrumentenbuch Nro 8, F 123 und Quittung in Instrumentenbuch 14, J 184 a jinou rukou a inkoustem N. E. 679 landrechtl. Dekret in Tom. 1044, F 215. a) opraveno touž rukou tmavším inkoustem z pův. Jestřebí. 1) Koupil Šnakov 10. března 1537 od Kateřiny z Jenišovic; viz obnovený vklad z 5. května 1542 v DZV 3, l. F 14. — 2) Zápis relace o král. povolení k 20. prosinci 1541 viz v DZSt. 42, l. A 4 v archivu země České. — 3) T. j. DZV 8, l. F 12—F 13: město Vysoké Mýto postupuje 1. srpna 1547 králi Ferdinandovi své statky (m. j. Šnakov), které jim zkon- fiskoval. — 4) T. j. DZV 14, l. J 17°—J 197: Ferdinand II. doprodává městu Vysokému Mýtu některá zkonfisk. zboží, a to ke kostelu a faře sv. Vavřince jakož i ke špitálu a škole tamže, a to dne 30. května 1562. — 5) Viz DZ 1044, l. F 21 (vklad ze 7. června 1823).