1542 13.—14. června. 287 cti a víry bráti ráčí tak, aby hned na Černú věži šel a odtud žádným vymyšleným oby- čejem nevycházel ani nevynikal, leč by od najvyzšího purkrabí Pražského aneb místo jeho držícího propuštěn byl. Relátorové Jan mladší z Lobkovic na Tajně Horšovským z pánuov a Šebestián Markvart z Hrádku, purkrabie Karlštejnský, z vladyk. 1) Srov. pozn. 1) k č. 578 v tomto kvaternu. — 2) Obeslání z 11. května 1542 viz v DZM 132, l. A 15. 693 ". L"Petr Čejka z Olbramovic p., že od Jana Čejky odtudž z Olbramovic, bratra svého, za díl svůj otcovský, bratrský a dědický vzal a přijal jistou sumu peněz, jakž cedule jeho dílčí zpečetěná, co jest on Petr od téhož Jana léta etc. XXV v pondělí po sv. Jiljí [4. září 1525] za díl svůj vzal, o tom plněji svědčí a zavírá. A slíbil jest nadepsaný Petr za sebe i dědice své, že nadepsaného Jana, dědicuov ani dědin jeho nemá a moci nebude naříkati ani napomínati z kderého dílu otcovského, bratrského, dědického dalšího nižádným právem ani skutkem časy budúcí a věčně, neb jest on nadepsaný Petr již dotčenou sumou peněz tak od téhož Jana podle cedule jeho dílčí přijatou od něho i dědicuov jeho úplně a do- cela oddělen.1 1) Srov. DZM 76, l. B 18 a DZM 132, l. K 19: Jan Čejka z Olbramovic na Souticích obeslal 11. května 1542 bratry Burjana a Petra, aby si díly dskami stvrdili podle cedulí dílčích. Jan ustál právo na Petrovi 10. června 1542. 694 Mikuláš Chobotský z Uostředka p., že na dědictví svém, na Chotajšanech na tvrzi, na dvoru popl. s popl., na vsi celé tudíž a na dvořích km. s pl., na Takoníně, Liběticích, Městečku tak vsi řečené, kromě krčmy“ a Dobříčkově vesnicích a dvořích km. s pl., c. t. m., ". Ls dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, kurmi, vajci, robotami, mlajnem, s podacím kostelním v Chotajšanech i se vší přísluší, na tom na všem, c. t. m., paní Kateřině z Štítného manželce své, jakž prve před shořením desk, tak i nyní pět set kop gr. pr. č. věnoval/ ukázal/ postúpil. K kderémužto věna ve dcky kladení Jan Chobotský odtudž z Uostředka jakožto bratr jeho nedílný dal jest své povolení. a) kromě krčmy připsáno po straně touž rukou bledším inkoustem. 1) Viz č. 590 a 591 v tomto kvaternu. 695 Jan Kuorka z Korkyně a v Suchým Dole p., že na dědictví svém, v Suchým Dole na tvrzi, na dvoru popl. s popl., na vsi tudíž a na dvořích km. s pl., s dědinami, lukami i se vší zvolí, což k tomu přísluší, na tom na všem, c. t. m., paní Elišce z Kokořova manžel- ce své puol třetího sta kop gr. pr. č. věnoval/ ukázal/ postoupil. V STŘEDU PŘED SV. VÍTEM [14. června]. 696 Jan vnuk Václava Tkadlce z Sudislavic p., že dědictví své, v Sudislavicích dvuor popl. s popl., s dědinami, lukami, lesy, na Práchensku puol lánu dědiny i s pustotinami i se vší/ s panstvím, to vše, což jest tu sám měl a držel a prve před shořením desk léta etc. XL“ v pátek po sv. Matouši [24. září 1540 ] někdy Jiříkovi Vidlákovi z Sudislavic ve dcky zemské kladl, tak/ v týchž/žádného/ �.L 8 zase ve dcky zemské vložil a prodal Petrovi, Ši- monovi a Bohuslavovi, Dorotě a Kateřině, synuom a dcerám nadepsaného někdy Jiříka, a Anně, mateři jich a manželce nadepsaného Jiříka, a jich d. a b. za třidceti kop gr. pr. č. za- placených/ postúpil. Zpraviti má právem zemským třetinú vajš.1 1) Viz DSvob. I., l. G 1' v archivu ministerstva vnitra.