286 13. června. 1542 Tu páni Jich M a vladyky na plném soudu zemském, slyševše strany a jich s obú stran přelíčení, zřízení zemské a svědomí, toho všeho s pilností pováživše, takto o tom nalézti ráčili a Jan Bezdružický z Kolovrat na Košátkách, Jan mladší z Lobkovic na Tajně Horšovským z pánuov a Šebestián Markvart z Hrádku na Nekmieři, purkrabie Karlštejnský, z vladyk panský a vladycký potaz vynesli: Poněvadž jest on Albrecht Troskovec toho ničímž nepokázal, aby on Smil Myška o tom, že jest Ludvík Beneda jemu syna jeho Václava zamordoval, věděti měl, nýbrž on Smil Myška to jest dostatečně podle práva pokázal, že jest jemu týž Ludvík Beneda o zranění jeho Vác- lava oznámil a ne o zamordování a s tím od něho hned odjel. �. L5'I z těch příčin dává se jemu Smilovi Myškovi proti témuž Albrechtovi Troskovcovi za právo tak, že je- mu tím, z čehož ho obsílá, povinen není. Dal památné.2 1) Obeslání z 11. května 1542 viz v DZM 132, l. A 14—A 15. —2) Srov. DZM 10, l. F 9: Anna a Markéta sestry z Veleně, dcery někdy Albrechta Troskovce z Veleně, obeslaly 12. srpna 1557 Ludvíka Benedu z Nečtin, že jim r. 1542 jejich bratra Václava zamordoval. 692 Vedlel toho obeslání, kderéž se stalo před pány Jich Mť a vladyky na plný soud zemský od Albrechta Troskovce z Veleně na Krištofa z Říčan,2 a to z té příčiny, jakož jest Ludvík Beneda z Nečtin Václava Troskovce syna jeho z ručnice zapalovací na sil- nici svobodné pozadu prostřeliv zamordoval a on Krištof přiběhši k tomu mordu, když sou lidé Adama z Říčan z městečka Zásmuk k šturmu zvoniti a udeřiti chtěli a téhož Ludvíka mordéře honiti, toho jest týmž lidem zbraňoval a sám také nehonil a podle zřízení zemského se nezachoval, takže jest týž Ludvík mordýř ujel etc., jakž obeslání plněji svědčí. A na to dal čísti svědomí a zřízení zemské tím dokládaje, že jest on Krištof i o takovým mordu, po- něvadž sú u něho na Maloticích leželi, věděti i jeho nebožtíka znáti musil. �. L 6/Proti tomu od Krištofa z Říčan jest mluveno, že ze všech těch svědkuov nikdyž se nenachází, aby kdo seznával, aby on jeho někdy Václava znáti měl, nýbrž svým vědomím, že jest ho jakživ ne- viděl, než toliko na Maloticích se s ním shledal, a tak vida potom jeho takovú nešťastnú pří- hodu, jev tudy stezkou, ssedl jest s koně a jej jakožto přítel opatroval, což by i vděčně od strany od něho přijato býti mělo, než aby o tom mordu, že se státi má, prve věděti měl, tomu že odpírá, tudíž i také toho se neukazuje, aby honiti aneb k šturmu zvoniti komu bránil, to- liko že jest dobrým úmyslem svědka toho Víta, kderýž o šturmování vyznává, napomínal, aby nechaje šturmování, (ač mluvil-li jest tak, v tom se nepamatuje) jeho jakožto lékař tak, aby při životě zachován býti mohl, opatřil a tak v tom jest se věrně a přátelsky a ne tak, jakž strana vykládá, k němu v jeho potřebě jakožto služebník zachoval a ukázal, dav na to čísti též svá svědomí a poroučeje se s tím se vším Jich Mtem k spravedlivému opatření. fl. L6 Tu páni Jich Mť a vladyky na plným soudu zemském, slyševše strany a jich s obú stran pře líčení, zřízení zemské a svědomí, toho všeho s pilností pováživše, nalézti ráčili: Poněvadž jest on Albrecht Troskovec toho podle práva dostatečně nepokázal, aby on Krištof z Říčan Ludvíka Benedu honiti lidem a poddaným Adama z Říčan zbraňovati měl, z té příčiny on Krištof jemu Albrechtovi Troskovcovi tím, s čehož ho obsílá, povinen není; však poněvadž se jest tomu z svědkuov i z jeho Krištofa z Říčan vlastního seznání vyro- zumělo, že on Krištof byvše s někdy Václavem Troskovcem prve den předtím i noc u bratra jeho na Maloticích a tu hned od nich odjel. A když jest on Václav již raněn byl, jeho že ne- zná, pravil, z té příčiny pro velikost té pře Jich M“ jeho Krištofa z Říčan na závazek