272 10. června 1542 pohání jeho Smila, viníc ho z mordu a to takového, že jest v městě Plzni Novým Václava Koce z Dobrše, otce jeho Jana, s pomocníky neb pomocníkem svým zamordoval, an naň žádné péče neměl, toho pod řádem a právem učiniti nemaje etc., jakž puohon plněji svědčí.“1 Proti tomu od Smila Nebílovského jest mluveno, že on k tomu puohonu státi ani odpovídati povinen není, poněvadž o takový mord prve místo a konec smlúvou má a na to dal čísti touž smlúvu, též i puohon, kdež jest prve z toho od téhož Hendricha i na místě jeho Jana jakožto strajce nedílného poháněn byl a na ten puohon smlúva tato jest se stala a s povolením Jich M“ ve dcky zemské léta etc. XXVII vešla a tak k stvrzení svému přišla,2 že jemu již tím dále povinen není, táhna se v tom na zřízení zemské, s tím se poroučeje Jich Mtem k spravedlivému opatření. ſl. D 6'"Proti tomu zase od Jana Koce jest mluveno, že té naděje jest, že taková smlúva, kderúž jest Hendrich Koc straje jeho s týmž Smilem učinil, jemu postačiti nebude moci proti spra- vedlnosti jeho Jana jakožto pravého dědice a syna někdy Václava zamordovaného tak, aby mu tudy cesta, když by k letuom přišel, k litování právem otce svého zavřína býti měla, tu správu při tom dávaje, že taková smlúva nedobrovolná ale pro těžkost toliko jeho Hendricha, na kderéhož jest pro nářek cti stané právo dáno bylo, stala se, ješto jest na těžkost a posměch jeho, zvláště poněvadž o něm v ní žádný zmínky není, státi se nemohla, a poněvadž pak ten puohon právem k vykonání svému jest nepřišel, že také taková smlúva místa míti ani také takové Jich Mt povolení jemu jakožto tehdáž sirotku k újmě není a býti nemá a nemůže, táhna se v tom na nálezy k tomu podobné, poroučeje to Jich Mtem k spravedlivému uvážení. Tu páni etc, pře líčení, smlouvu a puohon předešlý a zřízení zemské, toho etc. nalezli a Hendrich etc. z Plavna etc., najvyzší kanclíř královstvie Českého, Jan mladší z Lobkovic na Tajně Horšovským z pánuov a Jiřík z Gerstor[fu], �.Dponěvadž jest to on Smil Nebí- lovský ukázal, že jest prve od někdy Hendricha Koce, strajce jeho Jana Koce vlastního a ne- dílného, z téhož mordu i na místě jeho Jana Koce pohnán byl a po témž puohonu smlouvu skrze mocné ubrmany o týž mord jest učinil, kderážto smlúva z rozkázání tehdáž Jich Mť pánuov a vladyk z plného soudu zemského dekami zemskými jest stvrzena, z těch příčin dává se jemu Smilovi Nebílovskému proti témuž Janovi Kocovi za právo takže tím, z čehož ho pohání, jemu k tomu puohonu odpovídati povinen není. Dal památné.3 a) nad zápisem v DZM 226 poznamenáno touž rukou bledším inkoustem Má státi v trhovým. V DZV I, na l. K 21' za č. 661 poznamenáno pak jinou rukou než č. 659 i 658: Tuto má státi nález Jich Mtí pánuov a vladyk [z] plného soudu zemského mezi Janem Kocem z Dobrše a Smilem Nebílovským z Drahobuzi; i stojí v kvaternu menším zápis- ným plavým léta etc. XLII° v sobotu po sv. Primu [10. června 1542], D VI.—b) opraveno touž rukou bledším inkoustem nad přetrž. Janem. — c) následuje mezera zšíři 3 řádek. 1) Půhon z 5. října 1540 viz v DZM I, l. O 37 (srov. J. Emler, Pozůstatky DZ I., str. 312). — 2) Viz DZM I,l. K 19", kde půhon (nedatovaný), jakož i zmíněná smlouva, uzavřená přátelskými smluvci mezi Hendrychem Kocem a Smi- em Nebílovským 7. října 1527, kterou Koc půhon propustil a slíbil, že Smila nebude více napomínati. Po prvé byla ta smlou- va vložena v modrých puohonných léta etc. XXII k roku nazajtří sv. Jeronýma [t. j. I. října 1522]. — 3) Tento nález počínající slovem Poněvadž až do konce je zapsán též v DZM 1, l. O 37 (k 27. květnu 1542); výpis nálezu je též v rk. č. 183, str. 427—428 v archivu Národ. musea v Praze. 661 ".K21'My Ferdinand, z buoží milosti Římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a Uher- ský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, infant v Hispanii, arcikníže Rakouské, markrabie Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme prošeni od statečného Jiříka Vachtla z Pantenova, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýž- koli má a míti bude, poručiti a jej zřéditi mohl. K jehožto prosbě nakloněni súce s dobrým roz- myslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách svolili sme k tomu a tímto listem