260 7.—9. června. 1542 Pane“ Jene Bechyně, najvyzší písaři královstvie Českého, za to Vás pro Pána Buoha prosím, což sem koli v těch suplikacích, králi JM“ poddaných, k ublížení poctivosti Vaší na- psati i promluviti dala, že mi to odpustíte, neb sem Vám v tom křivdu udělala.d 2 A' přes to Jich Mť ji Annu pro velikost té pře v svú kázeň bráti ráčí a Jich Mť pod přísným a skutečným trestáním rozkazovati ráčí, aby po dnešní den on Michal Plaman před nižádnými soudy na hradě Pražském žádných pří nevedl ani jakýchžkoli suplikací komužkoli spisoval aneb k nim radil. Relátorové? Jan mladší z Lobkovic na Tajně Horšovským z pánuov a Še- bestián Markvart z Hrádku, purkrabie Karlštejnský, z vladyk."3 a) v orig. hanlivé. — b) Poněvadž až odprosila dopsáno jinou rukou a inkoustem. — c) jakž až nalezeno doplněno po straně rukou, která psala první část zápisu, a bledším inkoustem. — d) Pane Jene až udělala zapsáno až za nálezem rukou místopísaře tmavým inkoustem, odlišným od inkoustu v prvé části, kterou psal rovněž místopísař. — e) A přes to až radil psáno touž rukou, která psala část uvedenou v pozn. b). — f) následuje přetrž. zemskými. — g) Relátorové až z vladyk doplněno místopísařem jiným inkoustem. 1) Viz č. 228 a 562 v tomto kvaternu. — 2) Tato omluva je zapsána pod názvem náprava nalezená též v rk. 958. str. 248 (nečísl.) v archivu Národ. musea v Praze. — 3) Následuje začátek zruš. zápisu: V té při, kderáž jest mezi Pavlem Ruodem z Křečovic puovodem s jedné a Havlem Šamšou z Klatov pohnaným s druhé [strany] tu, kdež týž Pavel odpírá. Srov. č. 267 v tomto kvaternu. 618 ſ. K 9/Petr z Roupova, syn a dědic někdy Václava odtudž z Roupova, p., že dědictví téhož někdy Václava otce svého, Bynice tvrz, dvuor popl. s popl., Bynice, Soběšovice, Radvijovice, Tuchyně, Lhota, Dunavice vesnice a dvory km. s pl., což tu týž někdy Václav z Roupova měl a prve před shořením desk zemských Litvínovi z Klinštajna v prvních Hyndrákových I primum ve dcky vložil, s dědinami, lukami, lesy, potokem, rybníky, kurmi, vajci, robotami i se vší/ s panstvím, to vše, což tu týž někdy Václav jměl, tak a v témž plném právě, v týchž mezech a hranicech, v nichž to dědictví záleží, žádného/ zase podle nového o dskách nařízení ve dsky zemské vložil, a to panně Lidmile z Klinštejna a j. b. v puol druhém tisíci kopách gr. pr. č. zaplacených/ [postúpil]. Zpraviti má třetinú vajš.1 1) Výtah otiskl J. Emler, Pozůstatky DZ II., str. 504. 619 Michal z Vrbice p., že dědictví své, Horky tvrz, dvuor popl. s popl., s dědinami, lu- kami, rybníčkem, s krčmú svobodnú, s štěpnicí i se vší/ s panstvím, to vše, což jest tu sám měl a držel a nížepsaným Čáslavským před shořením desk ve dsky zemské kladl léta etc. XXXIII° ve čtvrtek po sv. Lucii [18. prosince 1533), tak/ v týchž/ žádného/ zase ve dsky zemské obnovil a prodal purkmistru a konšeluom i vší obci města Čáslavě nynějším i budúcím za puol páta sta kop gr. pr. č. zaplacených/ postúpil. Zpraviti má právem zemským třetinú výš, ut forma. I. KSV PÁTEK PO SV BONIFÁCI [9. června]. 620 Volf, Bernart,“ Albrecht, Joachim, Sebestián“ a Václavě bratři z Vřesovic a na Doubravské Hoře p., že dědictví jich, Vrbeč ves celú a dvory km. pl., Sušany a Třísko- lupe vesnice a dvory km. s pl., což tu měli, s dědinami, lukami, kurmi, s podacím kostelním v Sušanech i se vší/ s panstvím, to vše, což sú tu sami měli a drželi a prve před shořením desk nížepsanému Šebestiánovi ve dcky zemské kladli, tak/ v týchž/ žádného/ zase ve dcky zemské vložili a prodali Šebestiánovi z Vajtmile a j. d. za tisíc kop gr. a deseti kop gr. pr. č. zaplacených/ postúpili. Zpraviti mají právem zemským třetinú vajš. a) za Ber následuje mezera zšíři 5 písmen k doplnění jména. — b) za Alb následuje mezera zšíři 5 písmen. —