172 25.—27. dubna. 1542 vyšel list obranní podle tohoto zápisu věnního na dědiny v témž zápisu jmeno- vané a dán jest Kateřině z Barštejna. V. v. ú. L. b. 1559 v středu po přenesení sv. Václava dědice Českého [8. března 1559] Kateřina z Barštejna v tomto zápisuo jmenovaná propustila jest zápis i věno toto zase z desk Janovi Kozelkovi z Hřivic synu svému jakožto držiteli týchž dědin věnních, �. 66/neb jest jí tu sumu listem hlavním právem listuo hlav- ního ujistil, �. G6la protož věno a zápis věnní zase z desk vymazáno. V. v. ú. Vedle zápisu poznamenáno touž rukou a inkoustem Měl prve. a) Je přetrženo; za slovem postúpil pak znamení +, které se opakuje při začátku mřežované juxty na l. G 6. — b) Tato juxta je mřežována. 1) Klade si toto dědictví po otci 17. října 1545 do DZV 250, l. J 18. — 2) Srov. DZM 228, l. J 30—J 30': 21. června 1549 Rydkýř Kozelka z Hřivic postoupil Křemyže v dluhu svým synům Janovi a Mikulášovi. — 3) Viz DZSt. 43, l. M 23" v archivu země České. — 4) Viz pozn. 3). II. GTVE ČTVRTEK PO SV. MARKU [27. dubna]. 391 Matouš, Václav a Jindřich bratři vlastní, synové někdy Laurina apatékáře, měštěnína Starého města Pražského,“ p., že plat roční holý věčný, to jest dvanácte kop gr. č., kderýž se dává k kaple a oltáři sv. Trojice a sv. Tří králuov v kostele sv. Michala v Starém městě Pražském z dědin Kundráta staršího z Krajku, totiž Čejeticvsi a dvoruov km. s pl.,1 a téhož platu někdy nadepsaný Laurin postúpil jest Šimonovi z Tišňova' a j. d. k vybírání a na týž oltář jakožto mocnému kollátorovi obracování tak, jakž někdy slavné paměti Václav král Český etc. k nadání téhož platu nadepsanému oltáři někdy Janovi Pleyerovi a Janovi apatekáři, měšťanuom Starého města Pražského, ráčil dáti své povolení,2 ihned nadepsaní bratři jakožto synové a dědicové téhož někdy Laurina postou- pili sou a tímto zápisem, jakž i otec jich jest učinil, též postupují nadepsanému Šimonovi i j. d., ". Grla to k jmění, držení, prodání, zastavení, zapsání a učinění jako s svým vlastním v témž právě a tak, aby od téhož oltáře a kaply týž plat odcizován ani odtrhován nebyl časy budúcí a věčně, žádného etc. Kderýžto plat držitelé nadepsaných dědin Čejetic mají a povinni budou platiti a vydávati témuž Šimonovi jakožto mocnému kollátoru a j. d. ro[z dílně, polovici počna na sv. Havla najprv příštího neb II neděli potom, to jest VI kop gr. č., a druhú polovici na sv. Jiří ihned potom přišlého neb II neděli potom, to jest VI kop gr. č., a tak jiná léta a roky všecky věčně platiti a týž plat vydávati mají. Pak-li by kderého platu na kderý rok rokuov nadepsa- ných nedali a nepoložili, tak etc. neb j. d. s komorníkem pražským bude moci bráti na nade- psaných dědinách, totiž v Čejeticích na vsi a na dvořích km. s pl., s dědinami, lukami i se vší zvolí, což k tomu přísluší, na tom na všem, což tu nadepsaný Kundrát Krajíř z Krajku má, až do vyplnění a zouplna vybrání kderéhokoli platu, též i pro zadržalé platy, ač byl-li by kderý zadržán, a to třetinú vajš jménem pokuty a nákladuov tak jako v právu staným.3 a) měštěnína až Pražského doplněno touž rukou bledším inkoustem po straně. — b) následuje přetrž. měštěnínu téhož Starého města Pražského. 1) Srov. DZSt. 24, l. A 2" a A 6: Kundrát z Krajku klade v letech 1541—1542 plat z Čejetic kaplanu k sv. Mi- chalu v Starém městě Pražském (z archivu země České). — 2) Listinu Václava IV. z 5. dubna 1391 otiskl Klim. Bo- rový v „Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV.", lib. IV. str. 361; srov. dále tamže str. 358—362, č. 502 a 505; dále AČ II., str. 196, č. 378 a J. Teige, Základy starého místopisu Praž. I., 1 str. 735, č. 27 a str. 736, č. 32. — 3) Srov. též DZV 6, l. J 28—J 29: Vladislav dává 16. ledna 1487 Janovi z Lestkova, měšťanu Starého města Pražského (který drží apateku s domem u sv. Michala v Starém městě Pražském), právo podací k oltáři sv. Trojice a sv. Tří králů v kostele sv. Michala, jak již král Václav to povolil Janu Pleyerovi a Janu apatekáři, sestřenci jeho, měšťa- nům Pražským, kteří koupili ten plat od Ctibora Drštky (obnov. vklad ze 16. července 1568).