114 6. března. 1542 239 Burjan Vahanče z Vahanče p., že dědictví své, v Malměřicích dvory km. s pl., c. t. m., s dědinami, lukami, lesy, porostlinami, rybníčky, kurmi, vajci, robotami, s krčmú i se vší/. D29 s panstvím, to vše, což jest tu sám měl a držel, tak v týchž/ a také tak, jakž smlúva mezi nimi učiněná a téhož léta a dne ve dsky zemské vložená plněji svědčí, žádného prodal Lorencovi Šlikovi z Holajče hraběti z Passounu a j. d. za puol třetieho sta kop gr. a deset kop gr. pr. č. zaplacených/ postúpil. Zpraviti má právem zemským třetinú výš. Vedle zápisu poznamenáno touž rukou a bledším inkoustem 2 kopy 22 gr. i od smlúvy. Non terminatum quia non solutum. 1) Tato trhová smlouva z 25. března 1539 je vložena v DZV 41, l. D 9.—D 10. 240 Pavel Barvíř, měštěnín“ Nového města Pražského, p., že dědictví své, ve Všestudích dvuor popl. s popl., s dědinami, lukami, řekou, porostlinami i se vší/ s panstvím, to vše, c. t. m.,1 tak a v témž plném právě, v týchž mezech a hranicech, v nichž to dědictvie záleží, žádného/ prodal Johance ze Všestud a j. d. za dvatceti kop gr. pr. č. zaplacených. K kterémužto ve dsky kladení Jan starší z Lobkovic, najvyšší sudí královstvie Českého, povo- lení dáti ráčil.2 a) doplněno touž rukou tmavším inkoustem nad řádkou. 1) Viz č. 185 v tomto kvaternu. — 2) Zápis o povolení k 3. březnu 1542 viz v DZSt. 42, l. A 15' (nová fol. A 247) v archivu země České. 241 Víta mladšího ze Rzavého p., že všecky děti své i se všemi dědinami a statkem svým, kteréž m. n. m. b., i se všemi svrchky, nábytky, klenoty, hotovými penězi též, kteréž m. n. m. b., a též i se všemi listy, majestáty tak, jako by na ně dobré ". D 3 vuole řádné zdělané měli, kdež by se ty koli po komžkoli buď dskami aneb kdežkoli jinak najíti a vyhledati mohly a jakými by jmény jmenovány byly a na čem by ty koli byly, nic nevymieňujíc, poručil jest mocně a tiemto zápisem poroučí Anně z Milhoštic manželce své, Mikulášovi z Mil- hoštic otci jejiemu a Janovi Tetourovi z Tetova, takže jest je učinil a ustanovil pravé mocné otcovské poručníky a obránce všech věcí svrchupsaných. Však tak, když by ona Anna z Milhoštic stav svuoj vdáním svým proměnila, tehdy ihned více poručnicí býti nemá a má toho poručenství zbavena býti, ale oni Mikuláš a Jan Tetour mají mocní otcovští poručníci dětí a statku jeho Víty ze Rzavého a obránce všech věcí býti. S takovúto výmienkú, jestliže by jeho Víty ze Rzavého všecky děti prve zemřely, než-li by k letóm dospělým přišly, tehdy na kohož by ten statek po témž Vítovi přišel, má a povinen bude týmž Mikulášovi z Mil- hoštic a Janovi Tetourovi každému z nich puol třetieho sta kop gr. pr. č. vydati, a to pod pokutú s komorníkem pražským uvázání v dědiny jeho Víty všecky,1 kteréž m. n. m. b.“ Vedle zápisu poznamenáno touž rukou a inkoustem Měl prve, paměť pana Medka. a) na l. D 30 následuje zápis č. 231 v tomto kvaternu. 1) Viz plnou moc, kterou dal Víta mladší ze Rzavého svému tchánovi Mikuláši Vojkovskému z Milhostic k obnovení tohoto vkladu, v DZV 41, l. D 8°. .EVV PONDĚLÍ PO PŘENESENÍ SV. VÁCLAVA [6. března ]. 242 Václav, Jiřík, Jindřich a Zigmund“ bratři Levové z Brozánek p., že dědictví své, Vlkavu tvrz, dvuor popl. s popl., ves Vlkavu, dvory km. s pl., což tu měli, s dědinami, lukami, lesy, potokem, rybníky, kurmi, robotami, vodotočinami, porostlinami, vobcemi i se vší/ s panstvím, to vše, což sú tu sami měli a držali a což se jest jim bratřím po někdy Janovi