72 7. ledna. 1542 se dáti a ty jemu také k té sumě jmenované připsati ráčili.4 Kdež pak toho všeho, což jsou jmenovaní Zdeněk Lev a Adam syn jeho za nás na sebe k zaplacení přijali i také skrze pro- dlení záplatú sumy hlavní škody jest vzal, učiní puol páta tisíce vosmdesáte pět kop gr. vše č., (.C 11/kteréhožto puol páta tisíce vosmdesáte pět kop gr. vše č. jsme nadepsaným někdy Zdenkovi Lvovi a Adamovi Lvovi synu jeho, dědicuom a budoucím jich k svrchupsaným šestmezdcítma tisícuom vosmdesáti vosmi kopám vosmnádcti gr. vše č. také přiraziti ráčili, takže té vší sumy na zámku a panství poděbradském v jednu sumu učiní třidceti tisíc šest set vosmdesáte tři kopy vosmnádcte gr. vše č. Kterúžto sumu všecku společně jemu a dědicuom jeho při času výplaty přiřkli jsme dáti a zaplatiti nebo sobě, dědicuom a budoucím našim králóm Českým jednoho každého času, když by se nám koli zdálo a líbilo, totiž dadúc jim rok napřed věděti buď při sv. Jiří neb sv. Havle, vejplatu nadepsaného zámku a panství poděbradského v té sumě třidceti tisících v šesti stech vosmdesáti třech kopách v vosmnádcti gr. vše č. pozuostavovati ráčíme. A po vyjítí toho roku od nás jim napřed věděti daného kdybychom jim sumu jich, totiž třidceti tisíc šest set vosmdesáte tři kopy vosmnádcte gr. vše č. zouplna položili a dali, tehdy oni přijmúce sumu svú spravedlivú, povinni budú a mají nám, dědicuom nebo budoucím našim králuom Českým zámku a panství poděbradského se všemi a všelijakými příslušnostmi i také s tím se vším, což jest on někdy Zdeněk Lev při postoupení na svrchcích při zámku od urozeného Albrechta hrabí z Gutnštejna, rady naší, podle znění inventáře sepsaného, kterýž jsme my jeden jemu dali a druhý nám schovali, přijal, aby on, dědicové a budoucí jeho to všecko tak zase postúpiti povinni a zavázáni byli. Také jakož času nedávno minulého skrze někdy Vojtěcha z Pernštejna pro rukojemství, kterýmž se Petrovi Sudovi pro nás zavázal5, v jmenovité sumě v některé vsi a sboží k našemu panství poděbradskému příslušející se uvázal a potom díl platu na nich vybieral a také zase ty vsi s týmž platem jiným odevzdal, a tak tudy ty vesnice z dílem platu od panství podě- bradského odjaté a od téhož panství zastaveny jsú, zejména tyto: ves Sadcká, ves Štomíř, ves Kostelní Lhota, ves Vrbova Lhota, kteréž jest on Zdeněk Lev od Hynka Špetli vyplatil ve dvou tisících sedmi �. C 12/ stech v sedmdesáti dvú kopách gr, č., na těch jsme sobě, dědicuom a budoucím našim králuom Českým vejplatu buď že bychom ty vsi spolu s panstvím podě- bradským aneb obzvláštně, kdy bychom koli vyplatiti chtěli, pozuostaviti ráčili tak a na ten zpuosob, dadúc jim puol léta napřed věděti a položíc jim sumu, totiž IIM sedm set sedmdesáte dvě kopě gr. č. aby on Adam Lev, dědicové a budoucí jeho nám to postúpiti povinni byli. Též také jsme dotčenému Zdenkovi Lvovi a dědicuom jeho na opravu zámku a panství poděbradského a také k rozmnožení užitkuov až do sumy jednoho tisíce kop gr. č. pro- stavěti a vynaložiti povoliti ráčili, a to jestliže se při vejplatě zámku a panství poděbrad- ského nejde, že jest ten jeden tisíc kop gr. č. dobře a užitečně vynaložili a to slušně rejistry aneb hodnověrným svědomím pokázali, tehdy jim ten jeden tisíc kop gr. č. při vejplatě panství poděbradského a těch vesnic s jinú sumú dány a položeny býti mají. Než vrchnosti naše krá- lovské, jakožto poklady a hory ode všech kovuov, také hony a lovy zvěři vysoké, ty sobě dědicuom a budúcím našim králuom Českým k zvláštnímu potěšení a rozkoši naší královské pozuostavovati a vymiňovati ráčíme. A jakož se také poctivému knězi Janovi opatu kláštera sv. Prokopa, nábožnému nám milému, s častopsaného panství poděbradského každý rok třidceti kop gr. č. vydává, ty jemu opatovi nadepsanému i potomním a konventu kláštera sv. Prokopa častopsaný někdy Zdeněk Lev vydávati povinnovat byl a již dědicové a budoucí jeho, pokudž toho panství v držení budou, vydávati k jednomu každému času mají a povinni budou.“