1542 11. května. 221 Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužicský markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, ll. H 16 že jsme prošeni od slovutného Zigmunda Beřkovského z Šebířova, věrné- ho našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýžkoli má a míti bude, poručiti a jej zříditi mohl. K jehožto prosbě nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách svolili jsme k tomu a tímto listem svolujem, vuoli naši jistou a moc plnú témuž Zigmundovi dávajíce a toho dopouštějíce, aby on všecken a všelijaký statek, kterýžkoli má a míti bude, movitý i nemovitý, dědičný, manský neb zápisný odkázati neb poručiti mohl a moc měl za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivěk a kdykolivěk zdáti a líbiti bude, kromě duchovních osob. A také aby mohl a moc jměl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteří se jemu užiteční zdáti a viděti budou, a to bez naší a budoucích našich králuov Českých i všech jiných lidí všelijaké překážky, však to zřídíc listem pod svú pečetí a tří nebo čtyř pánuov aneb dobrých urozených lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zřízení, dání, odkázání, též i poručníkuov zdělání statku svrchupsaného Zigmunda tak, jakž se svrchu píše, tolikéž má moci a pevnosti jmíti, jako by to dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujem větším i menším úředníkuom desk zemských královstvie Českého nynějším i budúcím, věrným našim milým, abyšte, kdyžkolivěk od nadepsaného Zigmunda požádáni budete aneb od poručníkuov jeho, kšaft ten a zřízení, kteréž by vo statku svém na tento náš mocný list udělal, ve dsky jej zemské i s listem tímto vložiti a vepsati rozkázali, jináč toho nečiníc bez zmatku a všelijaké otpornosti. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě Pražském v sobotu po próvodní neděli l. b. 1531 a královstvie našich, Římského prvního a jiných pátého [22. dubna 1531]. Ferdinandus. Adam de Nova Domo, supremus cancellarius regni Boemie manu propria. (l. H ITIVe jméno Boží amen etc. Já Zigmund Beřkovský z Šebířova známo činím tímto listem všem zjevně přede všemi, kdež čten nebo čtúci slyšán bude, že jsa při zdravém rozumu a nevěda, kdy by mne Pán Buoh povolati ráčil z tohoto světa, protož jsa při pravém“ rozumu a chtíc tomu, aby dítky mé a manželka má i ten statček muoj, kterýž by koli po mně zuostal, buď jeho málo neb mnoho, buďto na dědicství aneb na hotových penězích aneb na jakýchkoli jistotách aneboližto na svrchcích, aby to tak opatřeno bylo podle vuole mé, jakž se níže píše. Item takto o tom řídím i poroučím dobrovolně z dobrým rozmyslem toto mé poručenství činím a puosobím tímto zřízením a pořadem: Najprve jakož mám majestát neboližto list mocný od JMti krále Ferdinanda, Římského, Uherského, Českého, Charvatského etc. krále, infanta Hispanského, arciknížete Rakouského, markrabí Moravského, Lucemburského a Slezského knížete a Lužicského markrabie, pána mého milostivého, v němžto svědčí svoboda, abych všecko své jmění, kdež bych koli a co na čem měl aneb míti budu, dáti, vzdáti a vodkázati mohl i poručiti, komuž by mi se dobře líbilo a zdálo tak, jakž ten majestát v sobě to všecko šíře a plněji zavierá a ukazuje. Najprve a předkem činím mocnú a otcovskú poručnicí nad dítkami mými i nade vším statečkem, který by koli po mně zuostal a na čemkoli, Ofku z Ertína, manželku svú. Zuostalo-li by které pachole po mně živo a došlo let rozumných čtyřmezdcítma, aby ona jemu statku ne- postupovala, dříve těch let dojda to pachole neb kolik by jich bylo a zuostalo, chtěl by se v své