1542 11. března. 145 jemu Janovi Popelovi, dědicuom neb budúcím jeho přiříkáme za sebe, dědice a budúcí naše krále České na den sv. Jana Křtitele Buožího najprv příštího [24. června 1542] konečně za- platiti a zúplna vyplniti. Pak-li bychom jemu k tomu času nadepsané sumy nezaplatili, tehdy podvolil se jest nám výšpsaný Jan od toho sv. Jana najprv příštího až do roka pořád zběhlého nadepsané sumy ſl. F4 totiž ze sta kop deset kop při tom času sčekání učiniti. A my jemu z ní obyčejný úrok, a při sumě hlavní položiti a dáti máme. Pak-li bychom vždy od sv. Jana v roce pořád zběhlým jemu Janovi Popelovi, dědicuom neb budúcím jeho již psané sumy i s úrokem na to, jakž svrchu dotčeno, přišlým tak a na ten čas nedali a nesplnili, tehda dáváme jemu, dědicuom i budúcím jeho tímto listem plnú moc i právo, aby on, dědicové aneb budúcí jeho nížepsané vsi, zejména v Přehejšov a v Touš- kov Hartmanů k klášteru našemu Chotěšovskýmu a k tomu ve Zhoři a Lochousice k klášteru našemu Kladrubskému příslušející, se uvázati, je držeti a se vším celým a plným panstvím tak, jak jich na ten čas nadepsaných klášteruov našich opat a probošt s jich konventy v držení sou, a se všemi grunty, k těm všem vesnicím od starodávna příslušnými], jakž v svých hranicích sú, nic a žádných užitkuov jakýchžkoli nevymieňujíc, užívati mohli beze vší naší, dědicuov a budúcích našich těch duchovních i jiných všech lidí překážky. Pak-li by se jemu Janovi, dědicuom a budoucím jeho při tom uvazování buď od těch duchovních neb od koho jiného překážka dála, aneb že by oni nadepsaných vesnic postúpiti nechtěli, tehda on, dědicové nebo budúcí jeho mají a míti budú moc tento majestát náš ve dcky zemské sobě vložiti, dadúc jedním komorníkem pražským a listem obranním beze všeho dalšího práva vedení v ty vesnice se uvázati, je držeti a nadepsaným obyčejem užívati dotud a potud, dokudž bychom my, dědicové neb budoucí naši králové Čeští aneb ti duchovní, jimž to spravedlivě náleží, dadúc jim při kterýmž!. F“ koliv sv. Jiří neb sv. Havle puol léta napřed věděti, sumu jich i s úroky na tu sumu k tomu času přišlými zúplna a docela nedali a neza- platili. Než když by jim od nás neb dědicuov a budúcích našich králuov Českých aneb těch du- chovních toho puol léta napřed věděti dáno bylo a suma nadepsaná i se všemi úroky a náklady, ač by které skrze nepostoupení těch vsí vzešly, zúplna zaplacena a položena byla, a on Jan, dědicové a budúcí jeho, přijmúc takovú sumu vcele a úplně a vyberúc sobě užitky toho polou- letí přišlý, mají a povinni budou často psaných vesnic se všemi jich příslušnostmi bez umenšení postúpiti a list tento v moc naši zase navrátiti bez zmatku a všeliké odpornosti. Však sobě při tom znamenitě vymieňovati ráčíme hory a kovy, ač by se které na těch vesnicích, gruntech zjevily, ty sobě, dědicuom a budúcím našim králuom Českým pozuostavovati ráčíme. A ktož by tento list měl s často psaného Jana Popela, dědicuov a budúcích jeho dobrú vůlí a svobodnú, ten má a míti bude plnú moc a právo ke všem věcem v tomto listu položeným a zapsaným, jako oni sami. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto rozkázali sme přivěsiti. Dán na hradě našem Pražským v neděli po ochtábu Buožieho křtění léta od narození Syna Buožího 1542 a království našich, Římského dva- náctého a jiných šestnátetého [15. ledna 1542]. Ferdinandus. Wulf de Kraig supremus regni Boemie cancellarius." Tento majestát ve dcky zemské vložen a vepsán jest z rozkázání najjasnějšího knížete a pána, p. Ferdinanda, Římského, Uherského a Českého etc. krále etc. Poslové na to byli Desky zemské. 19