47 jeho. Zasílaje pozvání k návštěvě na Steinfeldě (č. 1., 3. a 4.), přimlouval se Oldřich u pražského biskupa Daniele jen za opata strahovského a želiv- ského v Čechách, jejichž kláštery náležely tehdy ku pražskému biskupství. Z toho již dá se souditi, že byl Rainer opatem na Moravě, a mínění toto potvrzuje také list probošta Oldřicha (č. 7.), jímž poukazuje Rainera na pomoc a radu biskupa moravského Jana 1) (consilio domini Moravi- ensis), opata Gezy a ostatních opatů řádu, podle nichž se naprosto musí říditi; lituje tam též z celého srdce svého, že se opat Rainer stal obětí klášterních spiklenců, kteří chtěli opata svého sesaditi, což nesloužilo ke cti celému řádu. Co do času náleží list tento za dopis Gezovi na Strahov (č. 5.) a stojí proto asi ve sbírce později nežli tento, jelikož Oldřich do- věděl se o pohoršení tom klášterním již s jiné strany, patrně od pozor- ného Gezy. Milerád byl by zakročil Oldřich v klášteře Rainerově osobně, ale vzrůstající choroba jeho tomu bránila. Za náhradu napsal tedy list Rainerovi plný útrpnosti a lásky. Mimo to zmiňuje se tam ještě i o bratru R., jenž přišel z Čech na Steinfeld a chtěl tam na útěchu příbuzných svých po nějaký čas zůstati. Jest to tentýž bratr, o němž psal Oldřich též do Želiva Godšalkovi (č. 6.), a proto obadva listy spadají do stejné doby. Rainer pokládal bratra R. za nezbytného (quem necessarium vobis esse dicitis), z čehož dá se souditi, že se oba znali, a že bratr R. stál v nějakém poměru ku klášteru Rainerově. Co psal Oldřich Gezovi na Strahov o urovnání záležitosti Rainerovy (č. 5.) a brzy na to moravskému biskupu Janovi (č. 8.), již známo jest; podobně i psaní Oldřichovo Gezovi na Strahov (č. 12.) po návratu Raine- rově do Němec, z něhož vysvítá, že urovnána byla celá záležitosť podle návrhu Oldřichova. Kde se opat Rainer po své resignaci zdržoval, není známo. 2) Klášter, kde byl dosud opatoval, ležel, jak z dřívějších úvah jest patrno, na Moravě; pak ovšem nemohl to býti jiný klášter, nežli Hradiště u Olomouce, jenž tam povstal v polovici XII. století z benediktínského kláštera, záhy po smrti slavného Jindřicha Zdika (1151.). Nejstarší listiny kláštera toho jsou velmi sporé, a mezi prvními prémonstrátskými opaty jeho uvádějí se toliko Jiří (1151.), Blažej (1160.) a Míchal (1171.). Snad tedy náleží Rainer do této řady, zmizev i s hodností svojí beze stopy v letopisech klášterních.3) 1) Viz též list č. 8. 2) Že by snad byl zůstal nějaký čas ve službách biskupa Daniele (bratr R. cf. listy č. 10. a 11.), nelze ani pomýšleti. Ve sbírce listů Oldřichových přichází ještě jeden list »milenému příteli Rainerovi«, jenž byl v klášteře Münsteru za před- staveného zvolen, jehož osobnosti však nijak nelze blíže určiti (cf. Zeitschrift des Aachener Geschichtsvereines XVIII. 297. č. 53.) Münster-Dreis u Göllheimu v ba- vorské Falci byl prémonstrátský klášter sv. Saturnina, zal. 1145, zruš. 1551. F. Le Paige, I. 331. a 503. Hugo, I. 207. Annalen des Ver. für Nassauische Alterthums- kunde XVI. 45. 3) Slova desolationem loci« v listu Oldřichově Gezovi na Strahov (č. 5.) netřeba vykládati jako odlehlosť, spíše jako opuštěnosť místa, kde nejmenovaný