52 V. Schulz: koli při soudech v tomto království našem českém jmá neb míti bude, poručníky a prokuratory do dvou let pořád zběhlých na místě svém zříditi neb zmocniti a jim to všecko, jako by tu sám osobně přítomen byl, poru- čiti mohl,« a nařizuje, aby »takové milostivé povolení — dskami zemskými, jakž za pořádek jest, zapsati a poznamenati dali.« b) Na listech 35—111 jsou opisy Relací od soudu purkrabství pražského z let 1564 až 1617, že pře zde pro neřádné zatčení vedené odkazují se na soud komorní. Relace ty znějí celkem takto: »Leta oc pan N. obeslán před úřad nejvyžšího purkrabství pražského na žádost pana X. z toho, kterak by od pána listem zatýkacím od soudu komorního království českého vyšlým zatčen byl neřádně, jakž též obeslání šíře ukazuje; kdež po vysly- šení té pře pan — purkrabě hradu Pražského vyslyševši tu při, zatýkač, registříky, toho všeho s pilností pováživše, takto o tom vypovídá: Poněvadž se tu nálezu na soudu komorním kr. č. učiněného a zatýkače po týmž nálezu vyšlého dotýče, z té příčiny ta pře podává se na JMt nejvyžšího pana hofmistra pražského a rady JMCské do soudu komorního, tak aby strany před týmž soudem komorním — stály a tu při vedly, pokudž jedné každé straně potřebí bude, a při čemž je zuostavovati ráčí, tak aby se k sobě strany zachovaly. A jemu X. zatčenému z úřadu roku se přidává až do té pře skonání.« Z připojených k těmto relacím poznámek zdá se vysvítati, že se tato registra plavá nalezala vlastně v úřadě soudu komor- ního. Na listu, jenž následuje hned za titulním, a na listech 136, 137, 170 a 179 b. jsou různé zápisy záležitostí stran se týkající. Listy 112—135, 138—143, 156—169 a 171—179 a. jsou čisté. Rejstřík není. Č. 126. 2. Registra milosti dání z let 1592—1616, vázaná v tenkých deskách potažených pergamenovým listem z latinského právnického ruko- pisu ze XIV. století, mají tento původní na přední desce se nacházející název později doplněný na Registra milosti dání, též poručení JMti císařské, JMtí a JMti pana nejvyžšího pana purkrabí pražského. Obsahují na 185 listech, původně A—C po 20, D—F po 10, G. 1—20, H. 1—10, J. 1—20, K—L po 10 a M. 1—17 označených, vět- šinou opisy listů královských, kterými se úřadu purkrabskému oznamuje, že určitým osobám povoleno bylo, aby si poručníky neb prokuratory na místě svém jmenovati mohli, že jim příročí uděleno bylo, že se jim roku přidává, aby se ještě do zatčení postaviti nemusily, že se pře jejich na určitý čas odkládají apd., dále různá přiznání se stran učiněná dle těchto listů královských, smlouvy, vyměření a nařízení úřední apd. Na listech 171—179 jest opis privilegia, které Ferdinand I. dne 4 prosince 1558 udělil Starému městu Pražskému, a na listech 184—185 opis diplomu, kterým Rudolf II dne 11 března 1577 udělil K. Unrurovi, L. Tunskému M. Dačickému a J. Kuklovi erb neboližto znamení vladyctví s přídomkem »z Taurnperku«. Na více místech tak k. p. na listech 1, 98—100 a 182 až 183 jsou zprávy o úřednících soudu purkrabského a formuláře přísah, z nichž některé jsem uveřejnil v článku »Purkrabí hradu Pražského v letech