Soupis register soudu nejvyššího purkrabství pražského. purkrabí hradu Pražského dávati pětmezcietma kop grošuov českých do roka a ztravu naň a na jeho čeleď a na tři koně obrok i podkovy.« S tím souhlasí úplně článek Q. 39 zřízení zemského z r. 1549 a článek O. 36 zřízení zemského z r. 1564. Obnovené zřízení zemské z r. 1627 se o tom nezmiňuje. Vedle předsedy bylo na soudu purkrabském šest přísedících radů, lidí urozených, držitelů statků svobodných. Zřízení zemské z r. 1500 praví o tom na listu N. 4. b: »Což se soudu purkrabie pražského dotýče, tak o tom zřiezeno jest, že při purkrabí nynějším neb budúcím při soudu jeho zasedati mají najméně šest dobrých lidí urozených a ti k soudu přísahu udělati mají. A purkrabie najvyšší pražský těmi dobrými lidmi šestmi soud ten osaditi má, aby každý z nich na svobodných dědinách měl. Pakli by neměl na svobodných dědinách, tehdy ten s raddú krále Jeho Milosti, pakli by krále Jeho Milosti v zemi nebylo, tehdy s raddú pánuov a vladyk z plného soudu do toho soudu vsazen býti má a jinač nic.« Totéž ustanovuje zřízení zemské z r. 1549 v článku Q. 40 i ono z r. 1564 v článku O. 19. Obnovené zřízení zemské z r. 1627 nařizuje v článku F. 22 stručně: »Na soudu purkrabském při purkrabí pražským nejméně šest dobrých lidí urozených a na cti zachovalých sedati a ti, tak jako komorního a dvořského soudu soudcové, do soudu purkrabského pří- sahu učiniti mají.« V poznamenání úředníků nejvyššího purkrabství praž- ského Vavřince Waispergera st. z Bílé Hory níže při č. II. 3 v poznámce otištěném uvedeno jest k roku 1546 a 1556 pět a k r. 1570 a 1593 sedm radů soudu purkrabského. Soud purkrabský neměl určitě vyměřeného času k zase- dání. Úřadoval dle potřeby. Na sněmě, který byl držán na jaře r. 1543, usnesli se stavové, aby soud ten zasedal i v pátek, což se dosud nedálo. »Item, co se soudu purkrabstvie pražského dotýče, jakož jest předešle i těchto časuov den páteční složen byl a soud na ten čas se nedržíval pro příčinu židuov, i poněvadž již židé při ouřadu purkrabstvie pražského krom předešlých věcí nic činiti nemají,3) aby v páteční den purkrabie pražský soud držal tolikéž.« 4) V odpovědi své král Ferdinand I. potvrdil toto snesení sněmu slovy: »Item, soud purkrabský pražský aby se v pátek držeti mohl, toho JMKská na žádost stavův dopouštěti a milostivou vůli svou královskou k tomu dávati ráčí.«5) V zřízení zemském z r. 1549 čl. Q. 40 a v zřízení zemském z r. 1564 čl. O. 19 ustanovuje se zcela 3) Byliť židé nedávno předtím navždy ze země vypovězeni a to dle instrukce poslům královským ku sněmu dne 10 září 1541 dané (Sněmy I. 493) a na sněmě dne 4 května 1542 opětně přijaté (Sněmy I. 541): »Item, což se židuov dotýče, jakož jsou předešlým sněmem od JMKské na dožádání všech třie stavuov z královstvie českého vypovědíni a to podle jiných artikuluov sněmovních dskami zemskými zapsáno býti mělo, JMKská toho při tom zuostavovati ráčí, tak aby tíž židé více v tomto královstvie od žádného ze všech třie stavuov trpěni ani chováni a přijímáni nebyli a to na budúcí věčné časy.« — 4) Sněmy české I. 564. — 5) Sněmy české I. 568.