uherskému, kacířskému králi, zrádci Pána Boha i čtení jeho sva- tého, násilníku panen i paní, mordéři, žháři, zhoubci jazyka čes- kého, a s ním pánům Švamberkovi a Švihovským, Henrichovi Elštr- berkovi, Kolovratům pomáhali jste se jim postaviti proti Pánu Bohu i proti čtení a ustavení božímu a přikázání. A chtí vás zavésti o vaše duše i o vaše statky a vámi chtí sobě před králem čest činiti, vy abyšte věrně sloužili a pracovali a o své duše přišli etc. I nedivíme se tomu, že kdož Bohu věren není, také lidem nebude. A tak třebať se jich vám vystříhati, afby vás více nezrazovali o vaše duše; a takéť i nám to činí aneb činiti chtí, nebudelif po- moci boží. Ale věřímeť Pánu Bohu našemu, žeť nás jich chytrostí a úkladův vystříže. A Pane Bože, dejž vám, abyšte z jich osidel také vypadli a k Pánu Bohu hleděli, jenž jest vám dal tělo i duši. A chtěli byšte, abychom nepálili a nebrali i země nehubili. I čemu jste Pánu Bohu svobody nedali a těm čtyřem artikulím spasitedl- ným ut supra, o nichž jste prvé slyšeli? A k nám mluvili, že jim chtí svobodu dáti a a chválíce, že jest to dobré. A tof jsou selhali před tváří boží i před námi. Pověřující list poslu Rybkovi z Lužnice Třeboňským z pole u Německého Brodu z 10. ledna 1422. Nazítří vrcholného a konečného vítězství nad Zikmundem, jenž se na sklonku r. 1421 pokusil znovu dobýti ztracené koruny a pronikl až ke Kutné Hoře, ví- tězství německobrodského, pomýšlel Žižka hned zase na útok proti hlavní opoře Zikmundově, pletichářskému a věrolomnému Oldřichovi Rožmberkovi, nejnebez- pečnějšímu to zároveň sousedu fáborského bratrstva. Chtěl se pokusit o rožm- berskou Třeboň, kdež měl patrně dosti přátel, kteří se měli vzbouřit, až město Žižka sevře. K nim poslal věrného Rybku z nedaleké Lužnice. Nešťastný posel byl však ostražitou rožmberskou policií chycen a zaplatil nejspíše hrdinnou svoji odvahu životem. Pán Buch všemohúcí rač býti s vámi i s námi svú svatú milostí. Bratří v Pánu Bohu! Jan Žižka z hradu Kalichu, zprávce obcí České 8