z 37 stránek
Titul
1
2
Předmluva
3
4
Listy Bratra Jana
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Kronika o Žižkovi
27
28
Kronika velmi pěkná J. Žižkovi
29
30
31
32
33
34
35
36
Obsah
37
- s. 8: … Pověřující list poslu Rybkovi z Lužnice Třeboňským z pole u Německého Brodu z 10. ledna 1422. Nazítří vrcholného a konečného vítězství nad…
- s. 9: … s vámi mluvil osobně. Dán list nenie v sobotu u Německého Brodu na poli. Zápis o uznání litevského knížete Zikmunda Korybutoviče za…
- s. 34: … za Habrem, tu vojska dohonili a bili je až do Německého Brodu. A mnoho jich utonulo s koňmi, ježto se s nimi…
- s. 37: … Pověřující list poslu Rybkovi z Lužnice Třeboňským z pole u Německého Brodu z 10. ledna 1422 . 5. Zápis o uznání litevského…
Název:
Listy bratra Jana a Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi (kratší verze)
Autor:
Bartoš, František Michálek
Rok vydání:
1949
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
37
Počet stran předmluvy plus obsahu:
37
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Předmluva
- 5: Listy Bratra Jana
- 27: Kronika o Žižkovi
- 29: Kronika velmi pěkná J. Žižkovi
- 37: Obsah
Strana 34
vozy. A tu se bili celý den. A když byl večír, tu se král položil
sotva na dostřel od Žižkova vojska. A když bylo pět hodin na
noc, tu Žižka udeřil na královo vojsko a tu se skrze vojsko probil,
neb odtud jinudy s vojskem nemohl. A odtáhl méně než čtvrt
míle, až byl den a přikázal se otočit vozy. Ale když se král ne-
měl k bitvě, neb čekal ještě více svého vojska a byli již blízko,
tu Žižka přikázal vojsku, aby se hnulo do Kolína, a odtud poslal
pro více lidu, aby se bil s Uherským králem. A král, maje Horu,
položil se s vojskem blízko u Hory. A odtud páchali násilí na
pannách a paních až k smrti. A všude přikázal pálit. A když při-
táhl lid Žižkův, chtěl se s králem Uherským bít. A když leželi proti
sobě, tu král, zapáliv Horu třetí hodinu na noc, táhl k Brodu Ně-
meckému (Havlíčkovu) před Žižkou a Žižka za ním. A když bylo
za Habrem, tu vojska dohonili a bili je až do Německého Brodu.
A mnoho jich utonulo s koňmi, ježto se s nimi probořil led, a
všecky vozy s velikým nákladem. A nazítří (9. ledna 1422) při-
kázal Žižka útočit na město celý den, avšak nemohli ho dobýt,
neb se bránili rytířsky. Ale nazítří dobyli města beze zbraně a
všecky pobili. Jen pana Záviše (Černého) Poláka a pana Borov-
ského a pana Mrtvici, ty tři rytíře vzali do zajetí.
Potom táhl Žižka do Plzeňska a dobyl útokem na velikonoce
Žlutic. Odtud dobyl Kukštýna (Gutštejna). A odtud táhl k městu
Týnu (Horšovskému). Podnikli na ně útok a dobyli ho a při útoku
pobili mnoho statečných lidí.
A v tu dobu (v květnu 1422) přijelo jedno kníže (Zikmund
Korybutovič z Litvy) s rytířským vojskem a mělo s sebou na čtyři
tisíce jízdy. A Praha se mu poddala. A Žižka mu říkal „synu“ a
kníže Žižkovi „otče“. A v té době oblehli Pražané Karlštejn a
kníže Opočno, a toho nedobyli. A v ty časy přitáhli do Prahy
s velkou mocí Táboři a položili se na Novém městě. A odtud uči-
nili nepřátelský útok do Starého města, ač s ním nebyli v nepřá-
telství. A tu Staroměstští, vzchopivše se, svrhli některé z domů a
jali jich na několik set a jiné vyhnali hanebně z města. A když
to kníže nechtělo přijímati pod obojí způsobou, tu jej Pražané
34