kteří ulasky a turecky uměli a sami do kláštera často přichá- zeli, chtěl-li by jich kdo potřebovati. A tak ten den po obědích byli jsme na dvě hodině u městě, kupoval každý a jednal sobě, co mu třeba bylo, a se po městě procházeli. Potom přišedše zase do kláštera na Hůru Syon, večeřeli jsme a tak den ten i noc tu ostali. O vyjití pautníkuov z kláštera Hory Syon do audolí Syloe a o studénce Syloe, poli Acheldemach, huoře Gion a o jiných některých místech svatých audolí Syloe. KAPITOLA 48. středu pak, to bylo 25. dne měsíce srpna, ten den ráno ustauše my ušickni pautníci i vyšli jsme z kláštera Hory V Syon, když sluonce uycházelo, a gardgan i někteří mni- ší s námi a ti nás vedli jdauce před námi. Nejprvé s urchu Hory Syon až do audolí Jozafat, tu jsme se uhnuli proti poledni a přišli do jiného audolí, kteréžto slove uallis Syloe, audolí Syloe, a tu u tom pod urchem dole jsau jakés dvéře proti vejchodu, skrz ty když projdeš, jest šíje u ho- lé skále a jde se doluo do země po mnoho stupních kamen- ných hluboko velmi a tam dole jest u hluboké skále studénka čistá a voda v ní dobrá píti, kterau jsme my pautníci (ač ráno bylo) pili. Tu studénku okazujíc nám, mniší Hory Syon pravili, že by slaula fons Ragel, studénka Ragel, z které blahoslave- ná Panna Marye měla často vodu brávati a tu své šaty i Krys- ta Pána právati. Ta studénka muože býti vzdálí od kláštera Hory Syon okolo duau honuou dole pod urchem. Proti té na druhé straně stojí k západu skála vysoká a velmi příkrá, uprostřed té jest drahně děr a jeskyní. Ty okazovali nám a pravili, že jsau to hrobové mauřenínští a tu jejích po- hřeb, kde se kladau, když který z nich umře. Od té studénku [ 194]