VII právům městským se protiví. Mistři se statečným Bacháčkem v čele všemožně se namáhali, aby zá- pověď byla zdvižena, ale nedosáhli ničeho, anobrž Kampanus sám před očima kancléřovýma dílo své hoditi musil do ohně. Čtrnácte dní později provozo- vána „Debora,“ ve kteréž proslulý Pavel Stránský s velikou opravdivostí hrál úlohu sedláka. L. 1610 dne 24. srpna tragedie „Baltazar“ od Mr. Jindřicha Hirzwega, v kteréž nejvíce obliby došel rektor od sv. Haštala, Ambrož Pražský. Hry tyto obecně byly latinské. Jen o dvou ví se s jistotou, že byly sepsány česky, totiž „Tobiáš“ Aquilův a „Břetislav a Jitka“ od Mr. Kampana. Nicméně podobá se, že i jiné hry byly textu českého, jako zejména „Samson." (Viz str. XII., č. 6). Jiná příležitost ke hrám byl masopust či vlastně ostatky masopustní (tempus Bacchanalium). Tak se l. 1535 spojilo několik studentův a bakalářův, aby hráli Plautova „Chvastavého vojína“ (Miles gloriosus). Mistři nemohli se dohodnouti o povolení ke hře v některé kolleji, pročež se ochotníci obrátili k purk- mistrovi Nového Města pražského, k Jakubovi Strna- dovi, a ten jim k tomu bez rozpaku propůjčil radní síň novoměstskou. Leč mělo to nemilé následky. Staroměstští, ještě vždy těžce nesouce roztržení jed- noty obou měst a proto na Novoměstské nevražíce, žalovali na mistry, jako by prý proti zákazu králov- skému odbývali veřejné schůze, ano bakaláře Mo- krého, který byl představoval hlavní osobu ve hře, obeslali na radnici a tu po ostré důtce uvrhli jej do těžkého vězení, odkudž k přímluvám mistrův teprv třetího dne byl propuštěn.