XIV Tesák vzdělání svého nabyl na školách v Kežmarku, v Košicích, v Jihlavě, ano pobyl i na některých školách v Čechách. Z domova patrně byl nemajetný i žil více z přízně cizích, než z pomoci svých. Sám zajisté i později vděčně „rozpomínal se na to, co mu dobrého zvláště v mladém jeho věku, kdež podál byl od svých milých rodičův, kdy od dobrých přátel činěno.“ Stav se knězem, farářoval, pokud víme, ve Lstiboři u Českého Brodu, kdež jej již 1. 1577 shledáváme. Tehdá totiž podepsal artikule náboženské od kněze Jana Štelcara složené. Ve Lstiboři se času morního 1. 1582 velmi těžce roznemohl, i ležel tam nemocen. „obtížen jsa dvěma hlizami a čtyřma pry- skýři, a žádným lékařstvím, posílajíc pro ně do Prahy, Nymburka i Hory, potěšiti se nemohl.“ Tehdá prý poznal přátely. Zejména navštěvovali jej Adam Aglasin, bakalář, mladší tehdá radní písař v Če- ském Brodě, bratr jeho Václav, pak Samuel Lys- senus (z Lysé), bakalář a správce školy česko- brodské.*) I sousedé brodští vůbec lásku svou mu tehda projevovali, k napomenutí děkana svého, kněze Havla Horského, v chrámě zaň modlitby konavše. Když z nemoci vyvázl, jal se pracovati literárně L. 1589 v prosinci dokonal první dílo své „O přá- telství,“ ježto u D. Sedlčanského v Praze dal vy- tisknouti a den sv. Lucie purkmistru, raddě a vší obci Českého Brodu věnoval. K dílu tomu básně latinské připsali Adam Rosacius Sušický a Václav Vlaverin Nosislavský. Rok potom povolali jej Brodští k děkanství. V Brodě zůstal do r. 1601, kdež přijal *) Adam Aglasin, rodem z České Třebové, bakalářství do- sáhl 1577. Samuel Lyssenus byl syn Matěje z Lysé, baka- lářem stal se 1570.