z 76 stránek
Titul
I
II
III
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Edice
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
Název:
Slovník latinsko-německo-český pro Ladislava Pohrobka, krále českého
Autor:
Zahradník, Bohdan
Rok vydání:
1904
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
76
Počet stran předmluvy plus obsahu:
III+73
Obsah:
- I: Titul
- 1: Úvod
- 21: Edice
Strana 16
16 —
českém hospitalu rodu Rožmberského, 1) neudává se však blíže jeho po-
volání, byl-li laik či kněz. Ujímal se poenitenciáře Štěpána, by byl presen-
tován za rektora tohoto špitálu, a dává mu svědectví, že zanechá po sobě
dobrou pamět. Snad to by nás mohlo přivésti k vysvětlení, jak dostal
se vokabulář do Říma. Známo, že v domě »u Slona« ubytováni byli
r. 1441 legáti papeže Felixa V., a roku 1448 kardinál Jan Karvajal. Snad
vešel Václav z Chvališova v styky s některým členem poselstva a, vyžádav
si asi po smrti Ladislavově vokabulář, daroval ho snad při příchodu svém
do Říma některému duchovnímu nebo přímo papeži. O Václavovi od
Slona zmínka se činí ještě nepřímo r. 1487, kdy ve sporu byl Jiří »od
Slonův« s Kouřimskými, jež vinil, že otce i děti jeho potupili a statek
znamenitý jim pobrali.2) Malý znak pod slovem »gnaden«, tři červené
plamínky zpod štítu nahoru doprostředka vynikající v bílém poli, nosili
vladykové z Milevic3); je pravděpodobno, že illuminátor znak ten tam
připojil a že tedy snad byl z rodu toho; dosavadní výzkumy heraldické
nedovolují přesné tvrzení.
Ježto, jak praveno, vystupuje tu prvý jménem označený illuminátor
doby Ladislava Pohrobka, doporoučelo se všimnouti si i jiného rukopisu
z doby té, úzce souvisejícího s králem tím, zmíněných totiž modliteb Ladi-
slavových v knihovně kláštera Tepelského.4)
Díl prvý (cursus de beatissima virgine ad vesperas) nemá s Čechami
ničeho společného. Jest psán od Jana řečeného »ab Ulma«, mnicha
kláštera Medlického (Melk) na Dunaji v Dolních Rakousích. Za to část
druhá, rozhodně jemněji provedená než prvá, při srovnávání budí pozornost.
Písmo zdá se tu, ne-li od stejného písaře, aspoň ze stejné školy (až incl.
litanie).
Hlavně začáteční písmena litanie ke všem Svatým maně připomínají
vokabulář Holubářův. A pak list 3. a 4. na začátku knihy ojedinělou, ja-
koby bezděky napsanou poznámkou »Pane bozie bud miloſtiw mnye
hrzyfnemu - - etc.« stejného písma s II. dílem modliteb ukazují na písaře
českého. Zdá se tedy, že mezi těmito dvěma rukopisy byla jakási vzá-
jemnost, buď že z jedné vyšly školy nebo od stejného písaře byly psány.
Snad písařem tímto byl sám Václav od Slona. Co se ostatních výzdob
vokabuláře Holubářova týče, spec. zápisů v předu o smrti králově, není
třeba podotýkati, že napsány po smrti králově. Abecedu ozdobnou ke
konci snad písař pro krále připojil, snad také až po smrti králově tak se
stalo, kdy, jak domnění proneseno, dárce snad rukopis ten si vyprosil
zpět nebo ho dostal od pana gubernátora.
1) Archiv č. VIII. 70.
3) Vide Regesta soudu komorního. Archiv č. VIII., 466, č. 521.
2)
Cf. Kolář, Heraldika I., 196.
1)
Diurnale et cursus (comparatus per P. Adalbertum Gentsch, eiusdem loci
professum 1663). Sign. P. VI. 121.