nynie na Vilémově, a žádám vás některého, abyšte ke mně přijeli jeden z vás, abychom spolu rozmluvili o poctivé a lí- bezné našeho Pána Boha všemohúcieho. A takéf vám věděti dávám, žeť jsem s Táborskými zóstal za jeden člověk. A pod- dali jsú sě dobrovolně mne poslušni býti jakožto kdy. I kázalf sem pole sbierati, a počelif sú. I také posielám do vašich měst, af by všickni věrní byli nynie s veliký noci v středu neb konečně ve čtvrtek u Brodu Německého, abychom se pokáli tu, kdež jsme zhřešili, a tu zóstali podle rady božie za jeden člověk a podle jeho zákona svatého a rady chudých i bohatých, v pravdách otce našeho pána všemohúcieho, proti nevěrným pokryvačem domácím i cizozemciem. Takéf věděti vám dá- vám, žeť jest knieže vyjelo pryč z země. A příměřie aby se pa- nem Čeňkem nečinili, leč byšte měli i s jinými súsedy okolo sebe. A o ty věci bohdá rozmluvíme. Datum in Vilémov feria sexta post annunciacionem Mariae virginis gloriose. Jan Žižka z Kalichu. Slovutným, statečným bratří v naději božie Bartošěvi, Ber- nartovi z menšieho Tábora na Valečově buď dán. Žižkovo pozvání věrným ze Skalice a Náchoda a vůbec z České země na sjezd do Německého Brodu z Vilémova 1. dubna 1423 O týden později psaný podobný list, snad nejkrásnější z Žižkových vůbec, ukazuje ještě pěkněji mocné zniternění, jaké veliký ten otřes způsobil v duši bratra Jana. Jako bychom tu naslouchali modlitbám zbož- ného jeho srdce. Tak asi zněla zahajovací řeč slepého bohatýra na brod- ských poradách, na místě, které zvolil proto, že se zde loni vítězní husité zpronevěřili zásadám křesťanského boje, vniknuvše do města, zatím co se již jednalo o vzdání, a způsobivše pak krveprolití. 16