IV. Proroctví Havlasa Pavlaty. Proroctví toto v XVII. století psané, nalézá se v rukopise c. k. dvorské knihovny (č. 7362) jenž obsahuje rozličné výtahy z desk zemských, týkajících se hlavně města Boleslavi a jmenovitě bratří českých. Kromě toho obsažena jest v něm „žalostná píseň“ o požáru v Ml. Boleslavi. Vejpis 1) tohoto proroctví Havlasa Pavlaty sprostého sedláka a horáka, který ani písma čísti neuměl. Ten živ byl léta2) 1500 v městečku Vysokém pod horami Krko- nošskými, kteréžto proroctví poúčné našel ctihodný kněz Šimon Derdarda, 3) kterýž toho času byl kazatelem v církvi páně v městečku Vysokém, kteréž přepsal léta Páně 1510. Kterýž vzní takto. Když umříti měl Havlas Pavlata, měštěnín v (městečku) Vysokém pod horami Krkonošskými, bylo mu let věku jeho 115. Pracujíc k smrti žehnal se s syny svými, vnukami a pravnukami*), řka: Synové, moje dcery i všickni přátelé moji milí! já se již poberu od vás z tohoto světa, byvše na něm živ 115 let. Byly za mně léta dobrá, ourodná za našeho krále českého Vladislava5) a nachovali sme hojně grošův a zmrzlíkův 6) i malých peněz, co pak tolarův a grejcarův s korunami! Ještě i vy synové budete potom 2) 4) 35) 5) 1) V rukopise nalézá se téměř všude místo nynějšího ý staré ej: vejpis, místo é = ý. Psáno létha. O knězi tomto nevíme nic bližšího. Stojí: prachvnukami; podobně říká se v prostonárodní mluvě severních Čech: prachstarý místo prastarý. Král Vladislav panoval od r. 1478—1516. 6) Zmrzlíky, groše a haléře za krále Václava II.