z 72 stránek
Titul
1
2
3
4
Edice
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
Poznámky
49
50
51
52
53
54
55
56
Doslov
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
Obsah
71
72
- s. 49: … strany pražské. — M. Jan Chodek, farář kouřimský, umučen v Kutné Hoře r. 1419. — Jan Krása, měšťan pražský, umučen ve Vratislavi…
- s. 64: … ze Žalan, příjmím Faeton, jenž pů- sobil jako kněz v Kutné Hoře a od r. 1611 v Praze u sva- tého Jiljí.…
- s. 67: … jemný přátelský vztah člena konsistoře a od r. 1600 děkana Kutné Hory jednak s Kampanem, jednak s bývalým kaza- telem kutnohorským, Žalanským.…
- s. 68: … Chod- kovi, faráři kouřimském, jenž byl vržen do šachty v Kutné Hoře. Mezi znamenitými Jany uvádí Život i Jana Krásu a Jana…
Název:
Život Mistra Jana Husi, podle sepsání pražského kazatele z let 1611-1619
Autor:
Císařová-Kolářová, Anna
Rok vydání:
1940
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
72
Počet stran předmluvy plus obsahu:
72
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Edice
- 49: Poznámky
- 57: Doslov
- 71: Obsah
Strana 64
spíš v prvém až druhém desítiletí 17. století, nasvědčuje
jako terminus a quo rok 1600, uvedený v Dekadě. Spíše však
je tu směrodatná citace Thuanovy »Gallské kroniky« fol.
14 v° (viz k témuž pozn. 18), jež by posunovala termín se-
psání »Života« za rok 1604, kdy vyšlo její prvé vydání.
V úvahu přicházejí (podle Bartoše) z té doby oslavovatelé
Husovi: Sixt Palma Močidlanský (psal v letech 1593—
1617), Samuel Martinius, autor díla »Hussus et Luterus«
z r. 1618, Zachariáš Bruncvík, autor díla »Kšaftu večeře
Páně starožitnost« z r. 1613 s básní Kampanovou, Tobiáš
Vodňanský, autor kázání o Husovi 1617, a konečně a hlav-
ně kněz Havel Žalanský ze Žalan, příjmím Faeton, jenž pů-
sobil jako kněz v Kutné Hoře a od r. 1611 v Praze u sva-
tého Jiljí. Pro autorství Žalanského nasvědčují mnohé okol-
nosti, z podrobnějšího rozboru »Života Mistra Jana Husi«
vyplývající.
Žalanský byl zvláštním ctitelem a propagátorem úcty
Husovy a Jeronymovy slovem i písmem. Oslavuje památku
prvomučedníků české reformace v t. zv. historických ká-
záních, t. j. souboru šesti spisků, tiskem vydaných r. 1619
kázání to, jež konal v letech 1611—1619, většinou v Bet-
lemské kapli. Obyčejně se citují podle názvu, jímž autor
označil druhé kázání: »Spisové o mučedlnících českých«
(Zvláštní názvy všech kázání uvádí E. Dlask v rozboru čin-
nosti Žalanského: »Havel Žalanský, rozbor jeho činnosti
literární«, ve Sborníku filologickém IV., 1913.)
Mezi »Životem« a kázáními Žalanského vysvítá při be-
dlivém srovnání tolik souvislostí, že je možno na jejich zá-
kladě dopátrati se autora s velkou pravděpodobností. V cel-
ku lze říci, že kázání mají účel propagační a tendenční.
V době, kdy se chýlilo k stavovskému odboji a k zápasu na
život a na smrt, nabádá Žalanský k vytrvalosti srovnává-
ním přítomného boje s bojem, který vedli za reformní ideály
před dvěma sty lety Hus a Jeronym. »Život« měl spíše úče-
lem klidný, ba vědecký výklad o životě a učení obou mu-
čedníků pravdy. Důvodem k sepsání »Života« je autorovi
snaha »zachovati vděčnou a stálou památku M. Jana Husa,
věrného Čecha a horlivého evangelium Kristova v králov-
ství a národu našem českém kazatele a mučedlníka«. Jeť
64