JMÉNO. Jan jméno od hebrejského Johanan, jenž vyznamenává Bohu milého, ab hanan — dilexit — zamiloval. Tím jménem Jan nazván jest tento věrný Čech a mučedlník Pána Krista. Což nepochybně božím řízením se stalo, že již tudíž z hrozných temností bludův Anti- kristových na světlo vynésti a kázati měl to přemilostné učení sva- tého evangelium, skrze kteréžto k známosti a účastnosti milosti boží přivedeni jsou toho věku mnozí. Evangelium zajisté jest moc boží k spasení každému věřícímu (Řím. 1). A tak dobře sem se hodí, což se v známém verši říká: »Conveniunt rebus nomina saepe suis.«2) Tak někdy tím jménem nazván byl předchůdce Páně syn Zachariáše kněze a Alžběty (Luk. 3). Nebo předivné milosti boží, všem lidem skrze poslání Krista zjevené, jakož předně účastník, tak i nový a přední kazatel Jan Křtitel býti měl. Podobně také jménem tím Jan nazván jest jeden z synů Zebedeových, bratr Jakuba Většího, apoštol Krista Pána, a to ne nadarmo, nebo i on milý byl jemu, jakž sám o sobě svědčí, kdyžto za poslední večeře dopustil mu Pán na klínu svém rozpolehnouti (Jan 13). A spolu také milosti boží v Kristu Pánu složené svědek a kazatel byl v Asii v městě Efezu i jinde a vy- hnaný na ostrov Patmos i jiná protivenství mile a stále snášel. Téhož jména bylo mnoho učitelův církve a jiných: Joannes Chrysostomus, Joannes Cassianus, Joannes Damascenus, Joannes Scotus, Joannes Taulerus, M. Jan Wiglef, M. Jan Milíč, M. Jan Jesenic, M. Jan Pří- bram, M. Jan monachus z Želiva, M. Jan Chodek, na Horách Kut- nách do šachty s mnohými uvržený, Jan Krása v Vratislavi upálený, Jan z Trocnova, M. Jan z Rokycan, M. Jan Papoušek, M. Jan Češka, kazatel betlemský, Jan Bechyňka a jiných více.3) To strany jména. VLAST. Vlast M. Jana Husa v České zemi jest městečko Husinec, půl míle od města Prachatic. A odtud jmenován byl Hus Husius, Husi- necius, item de Husinec, sám se také tak podpisoval. Ačkoliv pak slavná a v dobré správě stojící vlast nemalou přináší ozdobu člověku podle toho: »Patria bene morata auget decus oc — »Vlast, v níž jsou dobří mravové, rozmnožuje čest«, nebo z toho se soudí, že ten také, kterýž odtud pošel, dobře zveden jest, avšak také i to pravé jest: »Non locus virum, sed vir locum celebrem reddit« — »Ne místo muže, ale muž místo ozdobuje.« A zajisté také se Pánu Bohu líbilo z malých a nízkých míst veliké muže povolávati: Davida z Betlema, Krista Pána z Nazaretu galilejského, o němž Natanael řekl: »A může 6