ritis, quem hactenus defendistis.« Idem Lutherus commendando Hus- sium Hussita est appellatus ab hostibus veritatis.139) — Tak také i Joannes Foxus Anglus v svém spisu na knihu zjevení sv. Jana slavné svědectví M. Janovi Husovi a M. Jeronymovi dává. A při výkladu kap. 11., co se tam o dvouch svědcích, dvou svícnech, dvou olivách píše, to zvláštně a vlastně na ně obrací.140) — Císař Maximilián První, jakž Lutherus píše, říkával: »He, he, fecerunt illi bono viro in- iuriam.« Item Erasmum Roterdamum připomíná, že by o něm říci měl: »Hussius combustus, non convictus est.«141) Nýbrž i sami ne- přátelé po smrti jejich jim dobré svědectví dávají, jako Aeneas Syl- vius:142) »Pertulerunt ambo constanti animo necem et quasi ad epulas invitati ad incendium properarunt, nullam emittentes vocem, quae miseri animi possit facere indicium ! Ubi ardere caeperunt, hymnum cecinerunt, quem vix flamma et fragor ignis intercipere potuerunt. Nemo philosophorum tam forti animo mortem pertulisse patitur, quam isti incendium.« — Et Poggius Florentinus ad Leonhardum Aretinum laudat Hieronymum, od umění výmluvnosti a stálosti M. Jeronyma Pražského velmi vychvaluje, kdež i ta slova dokládá: »O virum dignum memoria hominum sempiterna!« A že zlá pře činí zlé svědomí a zlé svědomí strach a lekání, od- tud pošlo, že sněm konstanský velmi se Čechů bál a strachoval, až císař Zikmund s některými knížaty říšskými za bezpečnost téhož sněmu slíbiti musili l. P. 1417 9. julii.14) A potom již dříve roku sněm rozpuštěn jest l. P. 1418 15. maii na den svatého Ducha, kterýž trval tři léta, šest měsíců, 15 dní. Když potom biskup římský Martinus V., kterýž l. P. 1417 11. nov. Sess. 41. zvolen byl, k Čechům psaní učinil, 1. P. 1418 25. martii i klatbu na ně vydal. L. 1420 1. martii oc krvavé války v Čechách byly, jakož mezi domácími, tak i ze všech stran od nepřá- tel cizích.144) Čehož znamení některá předešla, pršení sněhu a deště krvavého. A též na obloze meč krvavý, item kříž krvavý s hadem. Války ty začaly se mezi domácími v Praze, kdyžto Jan Žižka z neopatrného krále Václava povolení příčinu sobě vzal ku pomštění mučedlníků českých.143) A tu na radní domy, kláštery a kostely nejprv se útok stal. V Hoře Kutné zase strana římská zamordovala množství těch, jenž kalichu Páně zastávali, a do šachet jich veliké množství vmetali. A Hora Kutná po dvakrát vypálena. V Litoměři- cích jich 24 stopeno a co jinde! Vojska pak cizí do Čech od císaře Zikmunda po smrti krále Václava, kdyžto již prve papež na Čechy klatbu vydal, uvedena byla 1. 1420. Tu bitva u Vyšehradu. Item u Mostu s lidem markraběte míšeňského léta 1421. Téhož léta knížata říšská k Žatci přitáhli, ale nic nedovedli. R. 1422 císař k Hoře při- táhl, ji zloupil, vypálil, některé horníky zjímal, ale na utíkání od 47