z 72 stránek
Titul
1
2
3
4
Edice
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
Poznámky
49
50
51
52
53
54
55
56
Doslov
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
Obsah
71
72
Název:
Život Mistra Jana Husi, podle sepsání pražského kazatele z let 1611-1619
Autor:
Císařová-Kolářová, Anna
Rok vydání:
1940
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
72
Počet stran předmluvy plus obsahu:
72
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Edice
- 49: Poznámky
- 57: Doslov
- 71: Obsah
Strana 47
ritis, quem hactenus defendistis.« Idem Lutherus commendando Hus-
sium Hussita est appellatus ab hostibus veritatis.139) — Tak také
i Joannes Foxus Anglus v svém spisu na knihu zjevení sv. Jana slavné
svědectví M. Janovi Husovi a M. Jeronymovi dává. A při výkladu
kap. 11., co se tam o dvouch svědcích, dvou svícnech, dvou olivách
píše, to zvláštně a vlastně na ně obrací.140) — Císař Maximilián První,
jakž Lutherus píše, říkával: »He, he, fecerunt illi bono viro in-
iuriam.« Item Erasmum Roterdamum připomíná, že by o něm říci
měl: »Hussius combustus, non convictus est.«141) Nýbrž i sami ne-
přátelé po smrti jejich jim dobré svědectví dávají, jako Aeneas Syl-
vius:142) »Pertulerunt ambo constanti animo necem et quasi ad epulas
invitati ad incendium properarunt, nullam emittentes vocem, quae
miseri animi possit facere indicium ! Ubi ardere caeperunt, hymnum
cecinerunt, quem vix flamma et fragor ignis intercipere potuerunt.
Nemo philosophorum tam forti animo mortem pertulisse patitur,
quam isti incendium.« — Et Poggius Florentinus ad Leonhardum
Aretinum laudat Hieronymum, od umění výmluvnosti a stálosti
M. Jeronyma Pražského velmi vychvaluje, kdež i ta slova dokládá:
»O virum dignum memoria hominum sempiterna!«
A že zlá pře činí zlé svědomí a zlé svědomí strach a lekání, od-
tud pošlo, že sněm konstanský velmi se Čechů bál a strachoval, až
císař Zikmund s některými knížaty říšskými za bezpečnost téhož
sněmu slíbiti musili l. P. 1417 9. julii.14) A potom již dříve roku
sněm rozpuštěn jest l. P. 1418 15. maii na den svatého Ducha, kterýž
trval tři léta, šest měsíců, 15 dní.
Když potom biskup římský Martinus V., kterýž l. P. 1417
11. nov. Sess. 41. zvolen byl, k Čechům psaní učinil, 1. P. 1418
25. martii i klatbu na ně vydal. L. 1420 1. martii oc krvavé války
v Čechách byly, jakož mezi domácími, tak i ze všech stran od nepřá-
tel cizích.144) Čehož znamení některá předešla, pršení sněhu a deště
krvavého. A též na obloze meč krvavý, item kříž krvavý s hadem.
Války ty začaly se mezi domácími v Praze, kdyžto Jan Žižka
z neopatrného krále Václava povolení příčinu sobě vzal ku pomštění
mučedlníků českých.143) A tu na radní domy, kláštery a kostely
nejprv se útok stal. V Hoře Kutné zase strana římská zamordovala
množství těch, jenž kalichu Páně zastávali, a do šachet jich veliké
množství vmetali. A Hora Kutná po dvakrát vypálena. V Litoměři-
cích jich 24 stopeno a co jinde! Vojska pak cizí do Čech od císaře
Zikmunda po smrti krále Václava, kdyžto již prve papež na Čechy
klatbu vydal, uvedena byla 1. 1420. Tu bitva u Vyšehradu. Item
u Mostu s lidem markraběte míšeňského léta 1421. Téhož léta knížata
říšská k Žatci přitáhli, ale nic nedovedli. R. 1422 císař k Hoře při-
táhl, ji zloupil, vypálil, některé horníky zjímal, ale na utíkání od
47