Život, to jest šlechetné obcování ctného svatého kněze Mistra Jana Husi, kazatele českého. Od kněze Jiříka Heremity, věrného kazatele českého, sepsaný a nyní v nově vytištěný. Nejstarší tento životopis Husův napsal kněz Jiří Heremita, naposledy farář ve Stříbře, zemřelý u vysokém věku 29. ledna 1521. Učinil tak podle živého ještě podání pamětníků a podle vypsání procesu kostnického od Mistrova průvodce Petra Mladoňovice; ze spisu očitého toho svědka čerpal všecky podrobnosti o událostech 6. července 1415. Milé, srdečné vypravování prostého kazatele husitského nevyniká no- vostí zpráv. Vše — mimo příhodu Husova žáka v Betlemě — známe od- jinud, o mnohém vypravuje však prvý; tak na př. o cestě s matkou do Prachatic. I když však nepřináší zpráv nových, jistě dojme zato čtenáře ušlechtilostí a vroucí láskou, s níž hovoří o M. Janovi. Nejednou, zvláště kde mluví s biblí, jeho slovo dosahuje posvěcení vpravdě básnického. Vzácná památka, tklivý dokument oddanosti a úcty k Husovi, známa je dnes pouze z jediného výtisku, který uchoval sborníček několika podob- ných památek předbělohorských, nyní majetek Národního musea v Praze. Po staletích vyšel po prvé 1928 a pak 1932 ve sbírce pod. spisů o Husovi, kterou pro „Prameny dějin českých“ pořídil prof. V. Novotný. Dílko za- slouží však jistě i vydání v úpravě novočeské. Kdo by chtěl zvěděti více o spisovateli a hodnověrnosti jeho tvrzení, najde doklady v mé práci „Mistr Jan Hus v bohoslužbě a úctě církve podobojí a v podání prvého století po své smrti“ (otisk z XVII. roč. Národopisného Věstníku Čs. 1924), kde otištěn i podobný životopis Husův veršem od Sixta Palmy Močidlanského a promluveno o dějinách oslav 6. července. Pro ně spisky ty napsány i vy- dávány, začež ovšem po potlačení svátku převratem bělohorským tak do- konale byly vyhlazeny. Vysvětlení slov neobvyklých nalezne čtenář na konci. Svrchovaný zprávce Pán Bůh všemohoucí, sám jsa nejlepší ředitel všech věcí, znaje a věda, co se k čemu hodí a která věc 37