39 německé jináč v panování sobě uved; než co staří císaři drželi a spravovali a dobrovolně vystaviti sobě dali, a zvlášť města svobodná stížila ti dva v svých letech přes příliš. Také i krále některé k své vůli měl císař, jako Franského, Englického a jiné, knížat, hrabí, panuov; mocni byli a s nimi činili jak chtěli a co zemané s svými chlapy, a museli jim poddáni býti, čemuž všickni křesťané divili se a nemohli odepříti až do léta 1547. Item. Při času letnic král Ferdinandus přijev do Prahy v sobotu den navštívení panny Marie, mnoho zlého městu pražskému učinil, potupil a snížil a všechněm městům pod obojím spuosobem pod zástěrau pokoje a slibuov na své království, aby se nebáli nic, ani nejmenší škody. A tomu mandatu, ješto v něm bylo psáno od král. M., aby se nebáli, že nic zlého jim nemá přihoditi, kteří sau nic neubližovali vrchnosti jeho. A tudy pohnul pány i města k sobě a mnozí páni i z zemanuov k králi jeli do Litoměřic (prvé) a k němu proti svým zápisům se spol- čovali a poddávali. Neb byli se zapsali a snesli týměř všickni páni spolu s městy, aby se neopauštěli do hrdel i statků, a v tom zavázali potomky své a zpečetili. Avšak páni a zemané z většího počtu zadost neučinivše, nechali v tom Pražany a měst a nětco panuov rytířstva. Neb král vojensky k Praze táhl někdy nočně posílaje lidi; pak i sám přijel. Žádný neodporoval v Starém Městě a když sám přijel v sobotu s mocí dosti nenadále velikú, vpadli na Malú Stranu a na most skuoro dopolu Němci; a toho se nenadáli Pražané. A obecní pražští bauřili se nevědúc, co se to děje, zdvihli se na Němce a mocně hned chtěli na ně padnauti. A mnozí na retuňk i z měst chtěli, ku Praze šli, běželi z blízka i z daleka; ale Pražané konšelé životem i pros- bami po všech silnicích a až k Hoře jezdili, posílali, aby netáhli, že není potřebí, že král nemyslí nic zlého. A tu v městě nedali na žádného Němce... A na hrad všickni konšelé sem i tam jeden po druhém jezdili a zase s hradu páni k nim, a když již vyrozuměli konšelé Pražané, že odjinud netáhne retuňk, hrozili svým domácím obecným rozličně, pravíce, že nás spálí neb mají ohnivé kule, jakož z nich stříleli do řeky. A když domácí i zběhlí lidi v Praze chtěli vdy na ty Němce, ti kteří byli králi na Pražany radili, když uzřeli haufy lidu, ani k bránění hotovi, do- mlúvali na ně mrzkými slovy a aby se šídili z města etc.