Strana 93
Matěj přijímání pod obojí hlásal, a odvolává se hlavně na jeho
slova: Propter quotidianam frequentiam et propter dualitatem
utriusque speciei, panis et vini, a quibus hoc sacrificium integra-
tur. — Kybal15 poznamenal, že ta slova v Regulích nenašel.
Jsou však tam, a to 1, tr. 2, r. 1, c. 10, str. 75.16 Dokazují však
zde něco naprosto jiného, než myslí Neander. Matěj totiž svůj
důkaz vede takto: Eucharistie má krásný předobraz v Starém
Zákoně (Ex. 29, 38), kde se nařizovalo obětovat nepřetržitě,
den co den, dva beránky. Bylo to iuge sacrificium, stálá oběť.
To všechno se verifikuje v oběti novozákonní: také se má opa-
kovat den co den; a to, že byli obětováni dva beránci, obráží se
v Novém Zákoně v tom, že v Kristu jsou dvě přirozenosti a že
svátost oltářní je pod dvěma způsobami, totiž chleba a vína,
jimiž teprve jest oběť celá.
Slova: ex quibus hoc sacrificium integratur znějí
přesně a zcela pravověrně. Církev totiž učí: Celý Kristus je sice
přítomen i jen pod jednou způsobou, a proto dostačí přijímat sub
una specie, ale k podstatě eucharistie jakožto oběti jsou na-
prosto nutné způsoby obě. Oběť Kristova na kříži se dokonala
a vyvrcholila oddělením krve od těla; ve mši svaté — jež je
zpřítomnění kalvarské oběti — je toto oddělení tajemně nazna-
čeno odděleným proměňováním chleba a vína. Nebyla by to
oběť, kdyby tady to oddělení nebylo naznačeno, kdyby se pro-
měňoval buď jenom chléb, nebo jenom víno. Proto oběť eucha-
ristie tvoří teprve ono dvojí proměňování. Říká to tedy Matěj
výstižně: Per iuge sacrificium legis Moysi hoc sacrificium
(sc. eucharistia intellectum... propter dualitatem in Christo
naturarum et bine speciei, sciliet panis et vini, ex quibis hoc
sacrificum integratur.17
Avšak přece byl Matěj z Janova původcem utrakvismu — ale-
spoň nepřímo. Jak známo, Hus kalich nehlásal. (Až z Kostnice
15 Str. 294.
16 Hoc sacrificium dei... propter sui cottidianam frequenciam et prop-
ter dualitatem in Christo Jhesu naturarum et bine speciei, scilicet panis
et vini, ex quibus hoc sacrificium integratur.
17 Usuzuje-li Neander na základě těchto Janovových slov: »Wir er-
kennen hier die ausdrückliche Voraussetzung von der Nothwendigkeit
beider Gestalten«, má pravdu, ale jen ve vztahu k eucharistii jakožto
oběti, nikoli jakožto k svátosti. Proto nemají průkaznou sílu ani jeho vý-
vody na str. 441. Že se dříve (až do 12.—13. stol.) podávalo také z kalicha,
nikdo nepopírá. — Z toho důvodu nic nedokazují pro Neandrovo mínění
Matějova slova uvedená v pozn. 3 (na str. 441.)
93
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114