Strana 37
nějších kněží, když lidu brání v častém přijímání a vynášejí
věci vedlejší, jako obrazy a pod., a tím odtahují věřící od těla
a krve Ježíše ukřižovaného. Bůh přece každému tvoru — od
andělů až po červíčka a květinku — určil jeho pokrm; a chce-li
ten tvor žít a sílet, musí často ten svůj pokrm brát (hl. 10).
Odpůrci častého přijímání laiků namítají, že přece stačí, když
lidé při mši přijímají duchovně. Snad ve Starém Zákoně takové
přijímání dostačilo, když dosud se Slovo nestalo tělem. V Novém
Zákoně však jenom takový způsob přijímání člověku naprosto
nestačí; vždyť přece je psáno: Nebudete-li jísti tělo Syna člo-
věka a píti jeho krev, nebudete míti v sobě života, protože už je
dáno lidem k požívání Slovo tělem učiněné. Přijímat jen du-
chovně znamená tu řečenou knihu jenom čísti nebo slyšeti; je
však třeba ji i pozříti,7 zažíti a s ní vnitřně srůsti (extat homini
ad vorandum et digerendum et incorporandum). (Hl. 11.)
Ta svátost byla dána pod způsobami chleba a vína, věcí to
nejobecnějších mezi pokrmy. V latině je pro chléb slovo panis,
což souvisí s řeckým hapan, t. j. všechno nebo celé. Vinum zase
je jako vis omnium nebo vis homini, t. j. síla pro všechny nebo
pro člověka. A jako v chlebu a víně je souhrn mnoha zrníček,
tak v této svátosti je souhrn všech možných dokonalostí pro
život. — Je hlavně pět účinků, jež působí požívaný pokrm: pů-
sobí požitek, přispívá k růstu, dává možnost plodit, posiluje a
osvěcuje rozum. Na tomto místě si všimneme hlavně toho po-
sledního. Jako přirozený pokrm a nápoj bystří rozum a jeho
nedostatek působí, že člověk je tupý, tak je to i u nejsvětější
svátosti: velmi osvěcuje rozum pro pravidla dobrého života to-
mu, kdo hodně přijímá. Učedníci jdoucí do Emauz nepoznali
Pána z řeči na cestě, nýbrž až při lámání chleba (hl. 12).
Z toho můžeš vidět, jak je to nutné a užitečné pro křesťana,
který chce hodně žít podle křesťanských zásad, aby každodenně
nebo často přicházel k této svátosti. Dává mu ona poznání pra-
vdy užitečné pro jeho život, posiluje ho na té cestě k pravdě a
stále mu ty věci připomíná. Dále v té oltářní svátosti je možno
načerpat v hojnosti ducha Ježíšova a jeho život. Ten pokrm a
nápoj nás také učí veškeré pravdě nutné k spáse (hl. 13).
Plyne z toho, že každý křesťan, který miluje zákon evangelia
a zákon křesťanského života, rád přijímá ten souhrn křesťanské-
ho zákona a naplňuje si jím duši. A to se děje právě hodným
7 Narážka na Zjev. 10, 10.
37
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114